Jsem bezradná…

Ahoj René, nevím, jak začít svůj dotaz. Je mi 37 let, jsem téměř 10 let vdaná a v poslední době prožívám střídavá období v našem manželství – období klidu a období hádek, kdy si říkám, že snad ani není možné tohle ustát… máme dvě malé děti 8 a 6 let a nyní jsem 2 roky v práci po rodičovské dovolené. Při poslední hádce jsem muži řekla, že se nám vytratila vzájemná úcta a že si už sami sebe nevážíme a že to prostě takhle dál nejde… A nevím, nikdy bych nevěřila, že se mi to stane, ale… při jednom projektu se mi zalíbil jeden muž… nic o něm nevím, jen to, že je narozen 3. 7. 1955 a věkový rozdíl mezi námi je 23 let… když se ale objeví, srdce mi bije rychleji, poslali jsme si pár pracovních e-mailů a on mi v nich velmi lichotil a i já jemu z legrace napsala pár lichotek, ale postupně se to u mě vyvinulo v něco více… připadám si jako v pubertě – ta motýlí křídla v jeho přítomnosti, pak nejsem schopná na nic myslet jen si užívám jeho přítomnost… Hrozně ráda bych s ním zašla na večeři nebo jen tak na procházku městem a povídat si… je mi hezky jen v jeho přítomnosti, uvědomuji si, že bych mohla být jeho dcera, ale co se se mnou děje – nejde tomu nějak poručit… Problém je, že si říkám, z jeho reakcí tuším, že jsem pro něj mládě a zaujala jsem jej asi mým pečlivým přístupem v práci i zjevem – ale z jeho poznámek tuším, že se dělá starým, ale jeho věk by mu nikdo ze zjevu nehádal… je velmi aktivní a má asi mladou ženu – co se mi tak doneslo k meziřeči, ke kterým jsem se tak nachomýtla. Vím, že jsme oba od rodin, ale co je špatně, když se s někým cítím hezky a i když se vídáme velmi zřídka a občas si napíšeme hlavně tedy pracovně, tak na něj myslím téměř každý den… Vážně jsem netušila, že se mi to v mém věku může takhle stát. Nevím, jak na něj zapomenout, nebo naopak zda mám být aktivní a nějak zkusit navázat kontakt ve směru zajít na večeři… Myslím si, že čekat na jeho pozvání bude asi těžké, bude si připadat třeba staře na to mě někam zvát, přitom mě by to tak potěšilo… jsem bezradná.

Odpověď

Ahoj,
pokud jsi pravidelnou čtenářkou této diskuze, tak určitě musíš znát můj názor na takový věkový rozdíl. A v tvém případě to platí dvojnásobně. 23 let je už opravdu hodně i na to si jen zaflirtovat. Ty jsi v aktivním věku a pán za chvilku půjde do penze. Na tvém místě bych začal tím, že bych si vzal tužku a papír a vyřešil své manželství. Na stranu PLUS si napiš: 10ti letý vztah, životní jistota, dvě krásné malé děti, a 60ti letý pán. Na stranu MÍNUS: střídavé období klidu a hádek. A pokud si to v hlavě trošku srovnáš, tak ti musí být jasné, že prioritou je to, si s manželem sednout a říct si, co a jak dále ve vašem vztahu. Ukončit se to dá vždy, ale to je až ta poslední varianta. A až o tom budete spolu přemýšlet, tak se vemte za ruce, běžte se podívat do dětského pokojíku, jak ty vaše mrňata spinkají a pošeptejte si, jestli byste o tohle chtěli přijít. Tvůj objekt má zajisté charisma, které tě dostalo, ale musíš si uvědomit, co bys ztratila, kdybys zašla dále. A pokud je i on ženatý, tak věř, že v jeho věku nehledá novou partnerku pro život, ale novou mladou krev do postele. Nevěř všemu, co vidíš.

3.3.2016 6:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist