Jak to vidí chlap: Vztah s mladším mužem, může to vyjít?

Najít lásku je pro mnohé skoro dar. Jenže co když je ta tvá láska výrazně mladší? Mladší třeba o šestnáct let? Má cenu pálit mosty a jít do toho po hlavě, nebo je na místě spíš opatrnost, protože vztah nemusí vydržet? Tak přesně na to se ptá čtenářka Michaela našeho chlapa – Tomáše Erbena.

chlap-vztah-s-mladsim-1100x618.jpg Zdroj: shuttertock.com

Dotaz čtenářky Michaely:

Ahoj Tome,

moc děkuju za to, co pro nás děláš, tvoje odpovědi na dotazy se mi moc líbí a teď jsem se dostala do situace, kdy bych jednu tvou radu docela uvítala. Začnu tím, že je mi 39 let a zamilovala jsem se do mladíčka, opravdu mladíčka, je totiž o 16 let mladší než já. Já jsem vdaná za muže, se kterým si už roky nerozumíme, máme problém se sladit nejen v běžném životě, ale i v posteli, oba si žijeme svůj život a máme své vlastní koníčky, přátele, prakticky žijeme vedle sebe a spolu jsme podle mého už jen kvůli našemu synovi. Jenže syn už se dostává do věku, kdy nás taky tolik nepotřebuje a já se cítím osamělá. Možná právě proto jsem podlehla a začala si románek s mladším kolegou. Trvá to už dva roky a on na mě neustále dotírá, že by se mnou chtěl být, ať se rozvedu a jsme spolu jako oficiální pár, ale já se bojím, že za nějaký čas ho jeho pobláznění mnou přejde a najde si k sobě dívku odpovídající jeho věku. Myslíš, že má tak velký věkový rozdíl šanci na to, aby to fungovalo?

Děkuju za radu

Michaela

Odpovídá Tomáš Erben:

Ahoj Miško,

k úplné dokonalosti by se mi líbilo, kdybys ty své chlapy řešila na dvou frontách. O rozuzlení svého manželství sice nemluvíš, ale nejspíš půjde ruku v ruce s příběhem tvého mladíčka. Nebo jakýmkoliv jiným partnerstvím. Asi se vyvrbí samo, celkem bezbolestně, i bez tvého přičinění. Jen abys s tím počítala. Když tohle přijmeš, může se ti dost ulevit. Najednou na osamělost budeš mít nárok i “oficiálně” a můžeš se “sobecky” zařídit čistě podle sebe.

Pak si s takhle čistou hlavou snáz odpovíš na svá dilemata. Míšo, položím ti zásadní otázku. Pokud na ni znáš jasnou odpověď, pak už ti já nebudu mít s čím radit. Tedy – vybrala by sis svého zajíčka i mezi zástupem dalších mužů, které znáš? Je on opravdu tím vyvoleným, s kým chceš být? Anebo je ti blízký, protože po dobu tvého strádání zaháněl onu osamělost? Co cítíš ty? Je možné, že jsi sama nejistá, a když se ti uvolní ruce a rozšíří obzory, budeš se porozhlížet i jinde anebo jsi prostě skutečně zamilovaná a přes zajíčka vlak nejede?

Já rozhodně nebudu zatracovat vztahy, kde v cestě lásce zdánlivě stojí věk. Mysli na sebe – o co TOBĚ jde. Zkus si záměrně, racionálně, za lehké pomoci srdce uvědomit, co chceš prožívat – úchvatný románek bez ohledu na budoucnost? Perspektivní vztah, ve kterém možná vytvoříš novou rodinu? Budeš řešit praktické rozdíly v tom, že tvůj kluk bude třeba teprve začínat kariéru, zatímco ty chceš jezdit na víkend na Seychely?

Přečti si také:

Po dvou letech už nejste pobláznění. A on není žádný puberťák. Věk chlapa nedělá. Pokud ho miluješ, tak pro to, kým v těch třiadvaceti je, ne kým jednou bude. Samozřejmě se může stát, že si najde jinou nebo ty jiného chlapa. Je tu ale větší pravděpodobnost než v jakémkoliv jiném vztahu? Máš ten dojem po dvou letech? Co říká tvá intuice?

Jednou jsme už téma rozdílného věku na Femině řešili a v diskuzi pod článkem se rozepsalo snad 30 čtenářů, že i přes věkový rozdíl jsou ve svých vztazích navýsost šťastní. Nebo dokonce právě pro ten rozdíl. Mně osobně to přijde, že když se i přes „objektivní překážku” vaše světy dokázaly takhle propojit a vy v nich vyčarovat lásku, jste si tím spíš předurčení. Jistě nejspíš ten věk ve chvíli, kdy jste spolu, nijak nepociťujete, tak proč se nějakou virtuální veličinou zapsanou v občance vůbec zaobírat?

Chápu tvou obavu, ne že ne, dáš všanc své hladové nitro. Kdyby ale lidi neriskovali zlomené srdce, bude nám na světě smutno. Je jasné, že některé věci budete muset ladit, ale věřím, že zase jiné, které jsou tématem ostatních vztahů, ne. Možná se jedná o úžasnou příležitost, která se v životě nemusí opakovat. Vlastně, čím víc o tom píšu, tím jsem vám nakloněnější. Pusť se do toho, pošli nějaké fotky a raduj se ze života. I kdyby to mělo trvat další týden, nebo třeba další dva roky, užívej si život plnými doušky. Protože proto ho žijeme. Přece ti neporadím “nech ho plavat a vrať se ke svému osamělému životu”. Mysli v každém případě na sebe. Pokud máš chuť se chránit, pak tak učiň, jestli chceš žít, dneska máš možnost.

14.12.2023 2:00| autor: Tomáš Erben

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist