„Manžel se snad dočista zbláznil. Patnáctileté manželství, co k tomu říct dřív… v posteli zavládla tak trochu nuda, hlavně poté, co se nám postupně narodily tři děti. Těch probdělých nocí, únavy z nevyspání… no prostě klasika. To opravdu sexu dvakrát nepřidalo. Pak školní problémy, teď se pomalu začínáme potýkat s problémy ryze puberťáckými.
Je to jen volání o pomoc?
V manželství Lenky nejsou patrny, alespoň na první pohled, z její skromné výpovědi, žádné závažné pohnutky, které by vedly k rozvrácení vztahu. Nikdo není alkoholik, nikdo není gambler, nikdo se nehalasí tím, že potkal někoho, do koho se „zamiloval“… Vypadá to, že ti dva se prostě okoukali a manžel ve své nevyspělosti prostě neví, jak to řešit. Místo, aby si se svojí ženou promluvil a projevil snahu být s ní víc, opět obnovit po letech nějaké typy „randění“, třeba jen večeři nebo vášnivý večer, když budou děti u babičky, chová se jako malý kluk.
Nejjednodušší řešení – všechno špatně, čára, konec a pryč – a znovu. Pokud opravdu nemá milenku, pak může jeho akce „rozvod“ být jen zoufalým voláním o pomoc – jsem nespokojený ve vztahu, už mě neuspokojuje, ale nevím, co mám dělat. V tom případě by se Lenka měla pokusit navodit tyto situace, které budou opakem toho nezáživného a nudného „šediva“ ve kterém již několik let uvízli. Třeba dovolenou ve dvou, nebo jen víkendem na nějakém zajímavém místě. Nejsou-li mezi nimi výrazné třecí plochy a skryté spory a křivdy, pak jim může takový víkend docela prospět. Ovšem, v opačném případě spíš náhlá společná „samota“ může spory vyostřit.
Advokát nebo manželský poradce?
Zdá se, že manželský poradce bude lepší volbou. Takovéto nejasné, namastné a neslané manželské konflikty zavánějící soudním řízením mají advokáti sklon spíše vyhrocovat, než se dobírat řešení, které by manželskou krizi uklidnilo. Návštěva manželské poradny zvýší šanci na udržení manželství, protože oběma ukáže, kudy vést společné rozhovory a kde hledat prameny krize, kterou cítí Lenčin muž.
Je také dobré vědět, že…
I když by byly splněny podmínky kvalifikovaného rozvratu manželství, nemusí soud manželství rozvést ve chvíli, kdy je třeba chránit „slabšího“ partnera v manželství (který se mimo jiné rozvést nechce a s rozvodem nesouhlasí), například, když:
- Jde o ženu pečující o malé děti, rolí samoživitelky by utrpěla její životní úroveň i úroveň dětí.
- Partner je závislý na pomoc druhé osoby, třeba invalidní či jinak zdravotně postižený.
- Sporná je také situace, kdy je slabšímu z partnerů diagnostikována zhoubná či jiná vážná nemoc.
Tato ochrana však není absolutní, nikoho nelze dlouhodobě držet ve vztahu, ve kterém nechce setrvat. Pokud spolu manželé nežijí po dobu delší než 3 roky, soud jejich manželství rozvede, jsou-li splněny ostatní podmínky pro rozvod manželství.
Více o rozvodech najdete také zde: Petr Šmolka, Jan Mach: Manželská a rodinná trápení (Portál, 2008)
Foto zdroj: profimedia.cz
