Bývalý kolega…

Bývalý kolega – kamarád Ahoj, mám problém s jedním klukem, je mladší než já. Byl to můj kolega než se naše oddělení rozpadlo. Líbil se mi a sblížili jsme se. On se prezentoval jako samotář. Jako člověk byl fajn. Několikrát jsem ho někam zvala a on se mnou chodil (kino i jiné). Mně se líbí jako chlap. On však nikdy netoužil po sblížení, dotyky, pusa. Schůzek jsme měly několik, vždy šlo však jen o povídání nebo kino. Po odchodu z práce jsme se dále vídali, i když to nebylo již takové. Nevím zda mě balil. Schůzky byli příjemné, byla jsem zmatená. Nikdy tam prostě nebylo nic fyzického z jeho strany. Na některé schůzky mě sám zval, ale najednou třeba hodinu před srazem to rušil. Zrušených schůzek bylo pak velmi mnoho. Už mě to nebavilo a když se mi pak vyhýbal, tak jsem mu psala, že to tedy končíme, když nemá zájem. On že ne že by vyloženě zájem neměl, ale že snad měl špatné zkušenosti s bývalkami a chce být sám. Měl prý nějakou nymfomanku a o sexu se vyjadřuje jako o tělesné nutnosti. Kdybych prý ale chtěla, že neumí říct ne. Já bych ale nikdy nic takového neudělala, nutit nikoho nebudu. Domluvili jsem se na tedy na kamarádství a že se občas sejdeme a uvidíme. Nějaké schůzky proběhly. Občas však mluvil pořád o bývalkách. Nakonec po řadách výmluv došlo k jedné schůzce, kdy mi řekl, že má nastěhovanou jednu bývalku doma, neměla kam jít, protože začala studovat, tak ji ubytoval. To už jsem chtěla ukončit nadobro. Vrcholem bylo pozvání do kina, kdy se neozval na domluvený termín a pak mi napsal, ať jdu sama, že pořád řeší doma problém. Nakonec se však ozval s omluvou, bývalku vystěhoval a pozval mě do jiného kina a to bylo velmi příjemné, pak jsme se viděli ještě jednou, opět hezké setkání. Slíbil, že napíše. Neozval se. Věděla jsem, že už to nemá cenu, tak jsem ho chtěla pozvat na kafe, kde bychom si o tom promluvili. Přišla sériie výmluv, proč zrovna nemůže a že to dáme jindy. V poslední výmluvě stálo, že to nevyjde, že už nebude bydlet sám, že to bude trochu horší se sejít. Naštvala jsem se a napsala jsem mu, že už se mu ozývat nebudu a že jesli chce, ať mi napíše někdy sám. Nechápu ho. Schůzky jsou hezké, je hodný a milý. Nikdy však žádný tělesný kontakt. Nikdy mi nenapsal nic hezkého, jen strohé domluvy akcí a pak výmluvy. Asi je to jen mladík, který neví co chce. Možná mi jen nedokáže na rovinu říct, že mě nechce. Pak ale nechápu, proč inicioval některé akce sám. Nebo se mu třeba jen líbilo, že o něj byl zájem. Nevím. Asi jsem to měla ukončit již dávno. Nyní to takhle řešíme už několik měsíců. A bojím se, že pokud se ozve a budou opět schůzky, tak to bude nekonečné a nikdy z toho nic nebude. Asi musím být rázná a skončit to, i když ho jako kamaráda mám ráda. Prosím o radu. Díky