Diskuze

No taky jsem si něco podobného chvilku zažila….pracovala jsem jako servírka v sushi baru a chodil tam jeden starší francouz, co už delší dobu žil v čr…vždycky se na mě usmíval, bavil se se mnou a docela to jiskřilo (ale měl přítelkyni). S tou se ale nedlouho potom rozešel a začal nadbíhat mně. Bral mě na večeře, různé výlety dával mi dárky….po prvním měsíci jsem od něho dostala třeba prsten nebo mi nakoupil oblečení během jednoho dnes za 100 tisíc. Bylo to něco nového, na co jsem nebyla zvyklá a užívala jsem si to. Jenže v tom nebyla ta zamilovanost a na to jsem si přišla až potom, co jsem se k němu nastěhovala a opustila svoji práci, protože na tom trval. Jenže doma jsem se nudila, začala jsem na něm být závislá finančně, protože jsem nepracovala a to se mi moc nelíbilo. Pokud byl v dobré náladě, tak byl hodně štědrý. Ale vydržela jsem to necelý rok a pak jsem radši odešla. Některé věci mi zůstaly, tak jsem je rozprodala, našla jsem si novou práci a teď přemýšlím, že si vezmu hypotéku na vlastní byt. S nikým nechodím, jen občas proběhlo nějaké rande, ale nic z toho nebylo. Ale už bych radši normálně vydělávajícího muže, kterého ale budu milovat.

Taky jsem dala na srdce, měla jsem přítele, který mi koupil vše, měla jsem vše, na co jsem si vzpomněla, ale nebyla to láska. Měla jsem ho ráda, ale nemilovala. Spíš jsem k němu cítila i lítost, bála jsem se ho opustit. Až jsem se seznámila se svým současným přítelem a vyměnila tak bohatství za lásku 🙂 Teď nemám vše, žijeme od výplaty k výplatě, ale jo to ta pravá láska, je to ono 🙂 A ono se to jistě brzy zlepší i v otázce peněz…a pak, peníze přece nejsou všechno 🙂