V případě artrózy se jedná o pomalu se vyvíjející degenerativní onemocnění kloubu, při němž se mimo jiné poškodí chrupavka. Příčinou onemocnění je nadměrné přetěžování a následné opotřebování kloubních ploch. Při překročení určité meze dojde k podráždění celého kloubu, a to pořádně bolí. Artritida je naproti tomu zánětlivá nemoc, kterou mohou způsobit bakterie nebo revmatické onemocnění.
Nemocnému je však u obou výše jmenovaných diagnóz podobně mizerně – zduřené klouby ho bolí, jsou oteklé a zarudlé, artritidu může doprovázet i zvýšená teplota. Zánětlivé i degenerativní onemocnění se však může překrývat.
A co s tím
Při potížích je možné užívat antirevmatika, řada z nich je dokonce ve volném prodeji a často zapůsobí jako první pomoc. Nejsou však všespasitelné.
Problém je nadbytek i nedostatek pohybu
Proto je důležitá komplexní léčba, která zahrnuje také vhodnou pohybovou aktivitu. Tu doporučí lékař po klinickém vyšetření, přičemž zhodnotí pohyblivost kloubu, jeho tvar a rentgenové snímky a také vhodné zatížení v práci i ve volném čase.
Artróza nejčastěji postihuje klouby kolenní, kyčelní, drobné klouby rukou nebo obratle páteře. Vysokou roli hraje dědičnost, ale vliv má také nepřiměřeně velká zátěž při sportu. Výjimkou není nadváha spojená s nedostatkem pohybu. Problémy nastávají také s klouby, které jsou jednostranně zatíženy například při práci. K tomu je nutné připočítat přirozené stárnutí chrupavky, zranění, záněty a poruchy látkové výměny.
Sportovat s rozvahou
Co tedy dělat Cvičit jako o závod, nebo to raději s ohledem na svoje klouby nepřehánět Většinou se nic nedá zkazit rychlou chůzí, plaváním či jízdou na rotopedu. Vhodnost běhání po asfaltu, bruslení na in-line bruslích či poskakování při aerobiku by měl posoudit lékař, a to případ od případu.
Kromě toho tělo, v tomto případě klouby, si často řeknou samy. Příjemná únava ano, ale křeče ne. Otoky po zátěži znamenají dát si na pár dní klid. A důležité je nezapomínat na zahřátí a strečink před sportovním výkonem, odpočinek mezi tréninky a relaxaci poté.
Kromě vhodné obuvi se kromě účinných léků a zdravé stravy osvědčilo také podávání potravinových doplňků, které jsou určeny k ochraně kloubů. Vyloženě příjemné jsou fyzioterapeutické metody – vodoléčebné procedury, lokální léčení teplem, magnetoterapie, ultrazvuk, bandáže a další techniky, které tlumí bolest a zlepšují pohyblivost kloubu.
Vhodnou prevencí však je možné degenerativní proces oddálit nebo dokonce zastavit.
Operace je poslední řešení
Poslední možností, jak se bolavých kloubů zbavit, je implantace umělého kloubu (totální endoprotéza). Každá operace však s sebou nese jisté riziko, a to musí pacient zvážit po konzultaci s ortopedem. Kromě toho, operace znamená také následnou rehabilitaci, případně lázeňskou péči a několikaměsíční „výpadek“ z běžného života. Je však pravdou, že pokud člověk s obrovskými bolestmi ráno vstává a večer uléhá, „vystání“ místa v pořadníku a následná operace je pro něho jediným východiskem. Každá endoprotéza však má určitou životnost, kterou mimo jiné ovlivňuje také tělesná váha pacienta a způsob jejího zatěžování. Nejčastější kandidáti na endoprotézu jsou ve věku šedesáti až pětasedmdesáti let, ale výjimkou nebývají i lidé podstatně mladší.
(Foto: internet)
