Sedmadvacetiletá Kelly Ramplingová žije s jedním sexsomniakem už pět let. Její přítel Stephen se na ni pravidelně sápe okolo třetí hodiny ranní, ačkoli se v bdělém stavu milují několikrát týdně a člověk by řekl, že to jeho organismu musí stačit. Nestačí.
„Ráno se vzbudím s pocitem deja-vu, ale ta vzpomínka je rozmazaná. Kelly ale mívá v obličeji takový výraz, že pochopím, co jsem v noci zase udělal,“ říká Stephen, kterému se prý podobné situace s předchozími partnerkami nestávaly. „Ale musím říct, že mě žádná z nich tak nepřitahovala, jako právě Kelly,“ dodal.
Přestože mu kamarádi v hospodě závidí, že si užívá sexu víc než kdokoli jiný, sám Stephen z toho tak nadšený není. Nejen že si milování ze spánku nepamatuje, takže ho ani nedokáže prožít, ale navíc se za svou poruchu před partnerkou stydí.
„Kelly je naštěstí milující žena a dokáže to pochopit. Když na to nemá ve tři hodiny ráno náladu, tak mě prostě odvalí na druhou stranu postele a spí dál. Jsem jen rád, že se nechám odstrčit a nic si nevynucuju násilím,“ vysvětlil Stephen. Protože nikdy neví, jak se během spánku jeho tělo zachová, preventivně nikdy nespí mimo domov. Přespání u kamarádů na party pro něho nepřichází v úvahu – kdyby se v noci přitulil k nějaké cizí slečně, těžko by vysvětloval, že to nebyl vědomý úmysl.
[[related]]
Kelly zpočátku Stephenova sexsomnie nevadila, ale poslední dobou se už cítí vyčerpaná a spícího dobyvatele odmítá. „Vypozorovala jsem, že náš noční sex je zcela odlišný od toho, kterému se věnujeme v bdělém stavu. Chybí předhra, chybí polibky, není v tom žádný cit. Prostě jenom, bam, bam, díky, madam,“ popisuje Kelly partnerův nevědomý akt. „Jednou jsem na něho zkusila promluvit, ale vůbec mě nevnímal. Měl otevřené oči, ale jako by přes ně byla clona. Bylo to, jako bych se milovala se zombie.“
Kelly dodnes netuší, zda byl jejich dvouletý syn počat ve stavu bdění, nebo zda její partner zaspal i tento důležitý moment. K lékaři se však spolu dosud nevypravili, ačkoli se odborná pomoc sexsomniakům doporučuje. „Pro mnoho párů by to byl nesnesitelný problém. Je důležité, aby jej každý takový pár řešil odbornou léčbou, jinak to může vážně narušit vztah,“ míní expertka na vztahy Pam Spurrová.
Sexsomnie není zase tak vzácný jev, jak by se mohlo zdát. Podle statistik jí trpí až osm procent lidí, mezi nimi i ženy, i když ty se ve většině případů spokojí jen s masturbací. Jestliže si ale spící osoba začne milování na svém protějšku vynucovat, je návštěva odborníka nevyhnutelná.
