Není to maličkost
Obchodní asistentka Marcela, která nastoupila do nové práce po mateřské dovolené o tom ví své: „Vycítila jsem, že chování kolegyň není úplně v pořádku, ale dlouho jsem varovné signály nechtěla vnímat. Byla jsem ráda, že mám zase zaměstnání a různé narážky, poznámky a pomluvy jsem házela za hlavu. Jenže se to stále stupňovalo a po posledním firemním večírku jsem se psychicky zhroutila. Dnes vím, že se má všechno řešit hned a příznaky šikany bych už nebagatelizovala.“ Z jejích úst tak zaznívá první zásada. Pokud máte podezření, že pracovní vztahy mezi vámi a ostatními nejsou v pořádku, jednejte okamžitě. Čím déle budete otálet a problémy odkládat, tím spíše se dostanete do role oběti, ze které se pak velmi těžko vymaníte.
Šikana ze strany kolegů
Pro typ šikany, která vychází ze strany spolupracovníků, se vžil výraz z angličtiny mobbing. Do této oblasti patří příběh, který popsala právě Marcela. Přidat se může ponižování, neodůvodněná nedůvěra v pracovní schopnosti, vyčleňování z kolektivu a další projevy, které jsou stále intenzivnější a trvají delší dobu. Řešením v této situaci je rychlé jednání bez emocí, shromáždění argumentů a důkazů a případně i informování vedení. Ve většině případů je bohužel normální, že šikanovaný pracoviště raději opouští. Někdy to může být opravdu lepší. Je třeba vždy zvážit konkrétní případ. Pokud pracovní pozice patří mezi naše vysněné a tvrdě vybojované, neměli bychom se vzdávat bez boje. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že nás to bude stát pravděpodobně hodně psychických sil. Obrátit se můžete také na právníka či inspektorát práce, ale vždy zvažte, co je pro vás nejméně stresující.
[[related]]
Šikana od nadřízeného
Jiný druh šikanování popisuje Lada, která pracuje na manažerské pozici. „Můj šéf se chová v posledních dvou letech velmi nepřátelsky. Na poradách mě zesměšňuje, přetěžuje mě pracovními povinnostmi, které nespadají do mých kompetencí a při hodnocení a odměnách týmové práce moji osobu záměrně vynechává. Mám pocit, že by chtěl moje místo nabídnout své známé.“ Lada má co do činění s tzv. bossingem. Jeho projevy mohou být ještě agresivnější a bolestivější a obrana složitější. Jistou oporu nabízí pracovní smlouva, náplň činnosti či zákoník práce. Přesto jsou zaměstnanci vůči vedení často bezmocní a raději volí odchod, ke kterému jsou takovými prostředky donuceni. I když navenek končí z jiných důvodů a třeba s několikaměsíčním odstupným.
Co s ní?
I když účinných rad není tolik, platí, že bychom o zdravé vztahy na pracovišti měli vždy pečovat. V případě problémů s několika jedinci můžeme potom najít podporu ve zbytku kolektivu. Pozor na chování k opačnému pohlaví, ze sexuálního harašení můžeme být lehce obviněni, stejně tak jako se stát jeho obětí. Problémy vždy řešte věcně bez citového zabarvení, někdy je to samozřejmě obtížné, ale vždy se vyplatí logické argumentování než výlevy emocí. Zvažte, kdy investovat čas a energii na nápravu neuspokojivé situace, a kdy je opravdu lepší „jít o dům dál“. Psychické zdraví máme jen jedno a žádná práce by nám neměla za jeho zničení stát.
A co vy? Máte se šikanou v práci zkušenost? Jak jste ji řešily?
Foto: profimedia.cz
