1. Ženy se nemusí stydět za své sexuální pomůcky
Schválně, kolik chlapů se hrdě pochlubí, že si pořídili Fleshlight? A kolik šťastných uživatelek vibrátoru znáš? Nejen že vibrátor v nočním stolku ženy už málokoho překvapí, ale i partneři jsou k nám velice tolerantní, co se těchto záležitostí týče, a většinou nás v sebeuspokojování, ať už s pomůckami či bez nich, nepokrytě podporují. Naproti tomu, pokud muž vlastní umělou vagínu nebo něco podobného za účelem usnadnění masturbace, je ve společnosti obecně pokládán za devianta, perverzáka nebo ubožáka.
2. Ženy můžou do práce v pánském oblečení
No jo, kalhoty byly odjakživa pro chlapy a sukně pro ženský, řekneš si. Ale není to úplně tak. V západní kultuře se kalhoty výrazněji prosadily až v 16. století. A co nosili pánové do té doby? Co asi. Ženy se odvážily asi v půlce 19. století, kdy začaly nosit kalhoty při venkovních pracích. Do módy se ale dostaly až o sto let později.
A dnešní muži si stěžují, že ačkoli ženy přijaly kalhoty za své, je pro muže sukně (kromě skotského kiltu) zakázaná. Přitom se brání jednoduchou matematikou. Mezi nohami toho mají podstatně víc. To nelze popřít. A volná látka namísto těsných kalhot by se v horkých letních dnech náramně hodila. Jen kdyby to všem nepřipadalo tak strašně divné…
3. Ženy mají nepřeberné množství účinných možností antikoncepce
Ačkoli už se objevují první antikoncepční pilulky pro muže, zatím je muži příliš užívat nechtějí. Ženy mají funkční hormonální antikoncepci (jakkoli diskutabilní může být její dlouhodobé používání a účinky na organismus) ve formě tabletek, náplastí, kroužků, injekcí či nitroděložních tělísek nebo podkožních implantátů. Vše s různou úrovní pohodlí, jak to komu vyhovuje, bez negativního ovlivnění sexuálního života. A s možností prakticky kdykoli změnit názor a antikoncepci vysadit.
A muži? Ti mají kondomy. Nebo kondomy. Pokud nepočítáš vasektomii, což je nevratný chirurgický zákrok. První možnost je nepohodlná, a většinou devalvuje sexuální potěšení, ta druhá je permanentní.
4. Ženy mohou otevřeně experimentovat s homosexualitou
Samozřejmě, jsou kultury či náboženství, které jsou stále nepřátelské k jakýmkoli formám homosexuality, ale v posledních desetiletích se v západní kultuře homosexualita stala akceptovanou součástí života. Alfred Kinsey, slavný americký biolog, už před šedesáti lety tvrdil, že homosexuální experimenty jsou normální součástí sexuálního poznávání. Ovšem postoje vůči mužům a ženám se diametrálně liší. Lesbické experimenty jsou nejen společensky přijatelné, ale většinou mezi muži považované za naprosto skvělé. Ženy dokonce nemají problém přiznat se k lesbické „fázi“ na vysoké, nebo líbání s kamarádkou na večírku. Ale jak moc by se ženám líbila představa o svém partnerovi v náruči jiného muže? Nemusíš odpovídat.
5. Ženy se mohou otevřeně vzájemně dotýkat
Když se muži vítají, nebo se pokoušejí o něco jako objetí, tak se to málokdy objede bez nějakého silnějšího bouchnutí, plácnutí či úderu do ramene. Prý je to proto, že fyzická intimita se tou trochou násilí navzájem vyruší. Ženy si s tím nelámou hlavu, a nikomu nepřijde divné, když se obejmou, drží za ruce, nebo jedna druhou políbí jenom tak.
6. Ženy spolu můžou tančit
A na večírcích či diskotékách je to ten nejběžnější jev. Ale jestli ženám přijde divné, proč taková spousta mužů odmítá tančit se ženami, je to nic v porovnání s jejich hrůzou z tance ve skupině chlapů. Je to vlastně taková esence homofobních strachů.
7. Ženy si můžou říkat, jak jim to sluší
Co, můžou. Dělají to hodně a rády. Je to znak podpory. Dokonce i když má lichotka vysloveně sexuální podtext. Jak vtipně popsal Rob Becker ve své divadelní hře Caveman, je úplně normální když jedna holka řekne druhé: „Páni, ty máš v těch šatech tak sexy prsa!“ Muž může o tom druhém tak maximálně říct: „Holky po něm pálí“. Ale představa, že někdo kamarádovi řekne: „Ty vole, to máš nový džíny, nebo ti narostlo péro?!“, je hodně absurdní.
8. Ženy můžou muže veřejně urážet
Pokud žena řekne, že „všichni muži jsou bastardi,“ tak už vlastně nikdo ani nemrkne, natož aby se mužů zastával. Pokud, na druhé straně, se nějaký muž odváží ve smíšené společnosti vyjádřit svůj stejně zcestný názor, že „všechny ženy jsou vypočítavé mrchy“, je okamžitě odsouzený jako sexistický šovinista. Dovedu si představit, že některé ženy si teď pomyslí, že to je tím, že muži prostě bastardi jsou. Na to já řeknu jen: Ale no tak!
9. Ženy můžou brečet na veřejnosti
Pokud nepočítáme kluky do 10 let, tak brečící muž je jedno z největších genderových tabu vůbec. Kluci nepláčou – to je téma mnoha songů i filmů a mantra milionů tatínků a maminek. Ale co je pláč? Jenom fyzický projev silné emoce. Těžko říct, proč je společensky nepřijatelné, aby měli muži silné emoce. Co myslíš?
Napadá tě ještě něco, co ženy můžou a muži ne? Napiš nám do diskuze!
Foto: Shutterstock.com
