Na šalvěj nemusíme pohlížet jenom jako na léčivku a koření, ale i jako na okrasnou a vděčnou rostlinu.

Některé odrůdy jsou dokonce tak výjimečné, že je škoda je sázet s ostatními bylinkovými sousedy do zeleno-zelené výsadby. A navíc – je někdy až neuvěřitelně odolná!Mohou být samostatně v okrasných zahradách, mohou být v truhlících místo ozdobných muškátů, v nádobách či přímo na zahradě a samozřejmě je lze použít nejen do masových pokrmů, ale některé i do sladkých. Nejen kafrem totiž voní šalvěj.Ovocný šalvějový nádechŠalvěje, které mají svůj původ v tropických či subtropických oblastech nevoní typicky po kafru, ale listy voní po ovoci. Nejčastěji po ananasu, melounu či broskvích. Jsou větší, dosahují i více než jednoho metru do výšky a z jejich listů si lze připravit voňavý „ovocný“ čaj.Nároky na pěstování nejsou velkéŠalvěj obecně vyžaduje písčitou prodyšnou půdu, teplé místo chráněné před letním úpalem a přiměřenou zálivku, ovšem lze i říci, že šalvěj je velmi nenáročná a dokonce je i docela dost odolná vůči škůdcům. Odrůdy velkých rostlin jsou i v zimě a pokud je zakryjeme chvojím či listím, přežívají. Je třeba si uvědomit, že v naší přírodě šalvěj přirozeně neroste, proto je třeba ji chránit, ačkoliv se některé prezentují jako mrazuvzdorné. Složitější je pouze situace s hnojením, pokud máme šalvěj na ozdobu, pak hnojíme jednou za dva týdny a pokud ji máme jako koření, pak jen velmi vzácně, chudá půda jí dává silné aroma. Chcete-li ji mít košatou, pak pravidelně zaštipujte vrcholové výhonky.Některé tipy:Salvia jamensis – sytě oranžově kvete od jara do podzimu a dorůstá až 75 cm výškySalvia officinalis icterina – má zlatě panašované listy, jemně voní a v zimě přežívá, pokud ji lehce zakryjeme proti mrazuSalvia officinalis trikolor – má listy bílé, růžové a fialovéSalvia Rutilans – má zelené listy, jejichž špička je lehce načervenaláSalvia farinacea „šalvěj pomoučená“ – kvete od května do října modře či stříbrobíleŠalvěj purpurová – má růžové květy a temně růžové listy