Femina.cz » Šeptem » Příběhy » La petite mort – malá smrt

La petite mort – malá smrt

La petite mort – malá smrt

Šeptem: Příběhy | autor: Vanesa Meyer | vydáno 30. 04. 2013

Mužský orgasmus je celkem jednoduchý proces, co si budeme vykládat. Je naprosto očividný a jednoznačně spojený s rozmnožováním. I když muži po potomstvu zrovna netouží, a dokonce i když nikde nablízku není žádná žena, není to žádný problém.

Moudrá matka příroda to zařídila tak, že mužský akt rozmnožování je úzce spojený s těmi nejpříjemnějšími fyzickými pocity. Kdyby bylo příjemnější sedět před televizí s pivem v ruce u fotbalu, asi bychom už dávno vymřeli.

Ženský orgasmus, zvláště ten můj, je naštěstí daleko mystičtější a záhadnější.  Pravda, existují ženy, které dosáhnou orgasmu velmi snadno a rychle a navíc návody na to, jak ho dosáhnout si mohou přečíst takřka v každém magazínu pro ženy, pořád tenhle úkaz, jak mu říkám, není samozřejmostí při každém sexu.

Jako milenka jsem vždycky poddajná.  Roman zase raději experimentuje, zkouší rád různé polohy a pomůcky a já ho nechávám při tom, že mě těší, jak se stará o náš sex. Ne, není to láska. Ta moje zůstává pravidelně každý čtvrtek doma, zatímco já jako chodím na jógu. I když nutno přiznat, že sex s Romanem někdy jako jóga opravdu vypadá. Scházíme se u něj takhle už pěkně dlouho. Můj orgasmus s ním je spíš občasnou záležitostí, takže ho častěji předstírám, než prožívám. Že bych se mu přiznala? To bych mu neudělala, když se pokaždé tak snaží a navíc se na mě strašně těší, aspoň to vždycky říká. S Romanem je mi dobře, hlavně s ním můžu všechno probrat.  Před dvěma lety jsme naprosto spontánně navázali tam, kde jsme před lety na VŠ koleji začali. Tak proč to kazit.

Už jsme společně vyzkoušeli kde co, sex v kabince na bazéně, tantrický sex, erotické masáže, jednou donesl marihuanu, ale zatím pořád doufám, že ten společný nej zážitek máme ještě před sebou. Copak má za trumf v rukávu asi dneska?

Možná budu mít dnes zase smůlu, ženy přece dosahují orgasmus častěji a taky kvalitnější, když jsou zamilované a já mám Romana „jen“ ráda. Mezi námi je to zkrátka takový kamarádský sex. Nejspíš budu zase zklamaná a ukáže se, proč ta moudrá příroda rozdělila mužský a ženský orgasmus dvěma směry: muže podnítí k častějšímu sexu a ženy k budování vztahu.  Ale já se na hnízdění zrovna moc necítím.

„Tak co pro mě dneska máš za novinku?“ útočím na Romana a na jeho tváři s těmi rozkošnými ďolíčky, co tak miluju, se začíná objevovat úsměv. Asi si chudák myslel, že dnes si chci zase jen vylívat srdce. Kdyby jen tušil, nad čím celou dobu přemýšlím!

Z kapsy riflí vytáhl nějakou  pidi lahvičku a dal mi přičichnout.

Tou dobou už jsem mu pomáhala s knoflíkem, jedinou překážkou, která vysvobodila bleskurychle jeho mužství z upnutého sevření. Má tak krásný tělo, že i kdybych nad ním, nebo pod ním jenom ležela, bude mi to asi zase stačit. Boxerky dnes opět nemá, jako vždycky, když se máme sejít.

Naše vzrušení se stupňuje, přemýšlím, k čemu mi to dal vlastně přivonět, ale za chvíli je mi to naprosto jedno. Jako bych cítila tu vůni při každém sebemenším pohybu jeho paží.  Jakmile mě pevně stiskne, neodolám. Jsou to jen sekundy nebo předlouhé minuty, nevím, nevnímám, začínám se v tom opojení z vůně jeho těla naprosto ztrácet. Jeho pevné paže si mě otáčejí. Mám pocit, jakoby se mi někde v útrobách začala hromadit žhavá láva. Celá jakoby měknu a přímo roztávám pod jeho rukama.

Začínám ztrácet kontrolu nad svým tělem. Roman mi svým kolenem roztahuje stehna dál od sebe a já cítím neskutečné vzrušení, které jako bych nikdy předtím nepoznala. Když si mě na sebe nabodne, rozpoutá se ve mně vulkán, který se nedá zastavit. Bradavky mých ňader jsou pod Romanovýma rukama ztvrdlé jako hroty, ani nevnímám, že to vlastně bolí, když mi je tak silně hněte. Moje tělo se začíná vzpínat v křečích. Přirážím tak rychle, že snad přestávám i dýchat. Cítím poslední Romanův průnik, který mě doslova celou pohlcuje… před očima mám jen tmu a v sobě nekonečně slastný hřejivý pocit.  Jako bych se ocitla v jiném světě, o kterém nic nevím. Je to tady – malá smrt, jak říkají šarmantní Francouzi – la petit mort. Moje první a možná i poslední.

Další články z rubriky

Komentáře (0)

Tento článek ještě nikdo nekomentoval.

TOPlist