Femina.cz » Šeptem » Příběhy » Erotický román na pokračování: Smlouva s ďáblem - 8.díl

Erotický román na pokračování: Smlouva s ďáblem - 8.díl

Erotický román na pokračování: Smlouva s ďáblem - 8.díl

Šeptem: Příběhy | autor: Petra M. | vydáno 21. 10. 2013

Jak si to Mike vůbec představuje, myslí si, že bude vést dvojí život? Jeden po boku Kláry a užívat si druhý plný sexu po boku Terezy? Projde mu to? A kam až Terezu dostane nová zakázka? Přečtěte si další pokračování erotického románu na pokračování psané speciálně pro čtenářky Femina.cz.

  „Existuje někdo pitomější, než jsem já?“ spílám si potichu, když se ráno probudím. „Rozhodně ne!“ Opatrně se vysoukám z drtivého mužného objetí a v duchu si přehraji celý včerejší večer. Kamila zmizela z kanceláře jako pára nad hrncem a Mike tam naopak trpělivě čekal, dokud nevystrčím ze svého dobrovolného vězení nos. Pak mě jednoduše chytil do náruče a nesmlouvavě zdrtil mé rty polibkem. Bránila jsem se, ale chabě. Mé vlastní tělo mě zradilo a já pod jeho polibky tála jako jarní sníh. Chtěla jsem ho a chtěla jsem ho hned. Zatmění mysli přišlo zcela nečekaně a o to silněji. Jako smyslů zbavená jsem z něj začala strhávat šaty a nechala se vysoukat z těch svých. Během minuty jsme stáli nazí uprostřed setmělé kanceláře a vzrušení kolem nás by se dalo krájet.

     Sjela jsem pohledem po jeho dokonalém těle až k jeho pulzujícímu mužství, které nikoho nenechalo na pochybách, jak moc po mě touží. Dlouho mě kochat se krásou svého těla nenechal. Chytil mě do náruče a přenesl do mé kanceláře na koženou pohovku určenou pro návštěvy. Mezitím zasypával můj obličej polibky. Zlíbal můj krk a potom putoval přes klíční kost až k ňadrům. Jakmile se dotknul mé vztyčené bradavky, prohnula jsem se jako luk a vyšla vstříc jeho horkým rtům. Toužila jsem, aby se mě dotýkal, aby se mě zmocnil teď hned. Ale Mike si dával na čas. Vychutnával si polibky i putování po mém těle. Políbil snad každičký i ten nejposlednější kousek mé nahé kůže a až ve chvíli, kdy jsem myslela, že přijdu o rozum, se ponořil jazykem i mezi má stehna. Laskal mě a hrál si se mnou, jako bych byla jeho vlastní dávno zapomenutá hračka. Házela jsem hlavou z jedné strany na stranu a snažila se uhnout jeho laskajícímu jazyku. Marně. Během chvíle jsem se zmítala v divokých vlnách neskutečné rozkoše a pořádně dlouho mi trvalo, než jsem se z ní vzpamatovala. Mike mě trpělivě přivinul do náruče a zasypával mou tvář drobnými polibky. 

     „Jsi nádherná,“ šeptal mi do ucha. „A neskutečně vzrušující. Nemohl jsem se dočkat, až tě budu mít znovu v náručí.“

     Neodpověděla jsem, nechtěla jsem si kazit tuhle chvíli myšlenkami na to, kde celou tu dobu byl a s kým. Na starosti a problémy bude čas později. Teď jsem si ho chtěla prostě jen užít. Převalila jsem se na něj a umlčela jej hlubokým polibkem. Přitom jsem hladila jeho vypracované svaly na rukách a putovala jazykem k pupíku a ještě níž. Když jsem ho vzala do úst, zasténal. Snažil se mě vytáhnout zpátky k sobě, ale nenechala jsem se. Hrála jsem si s ním a užívala si každičké zasténání, které mu uniklo z pevně sevřených rtů. Ne já, ale on byl nádherný. Jeho dokonale pevné tělo, jiskřivý pohled i šibalský úsměv mi nedával zapomenout a představa, že tohle přesně dělá i s někým jiným, mi způsobovala v místech, kde jsem tušila své srdce mučivou bolest.

     Prudce jsem zavrtěla hlavou, abych zaplašila své chmurné myšlenky. Teď jsem tady já a hodlám si ho užít do posledního dechu. Vyhoupla jsem se na něj a začala jsem se pomalu pohybovat nahoru a dolů. Přitom jsem pozorovala jeho výraz i slastně přivřené oči. Jeho vzrušení jsem měla plně ve svých rukou a náležitě jsem si to užívala. Chvíli jsem se pohybovala ve zběsilém tempu a chvíli jsem se zase nehýbala vůbec. Hrála jsem si s ním jako kočka s myší. A i když se snažil mě znovu rozpohybovat a dopřát si další slastnou chvilku, nedopřála jsem mu to. Cítila jsem, jak uvnitř mě pulsuje nedočkavostí a přesto jsem se nehýbala. Když jsem se znovu pohnula, prohnul se a hlasitě zasténal. Pak už mě vést nenechal. Přitáhnul si mě k sobě do náruče a přetočil se i se mnou. Ocitla jsem se pod ním a pevně jsem ho objala nohama. Nenechal se pobízet dvakrát a v minutě jsme oba dospěli k vyvrcholení. Mike se na mě zhroutil a zhluboka dýchal. 

     „Jsi zvíře, víš to?“ vydechnul a hluboce mě políbil. „Takhle mě zničit. Jsi úžasná milenka.“

Potěšeně jsem se usmála. A kdesi vzadu v mé mysli mě napadlo, že když nemůžu mít jeho srdce, užiju si alespoň jeho tělo. V tu chvíli mi to připadalo jako úžasně osvobozující a geniální řešení. 

     Jenže když jsem se vedle něj ráno probudila, nejen, že mi ta myšlenka nepřišla tak úžasná, jako když jsem měla mozek zastřený vášní, ale připadala jsem si jakou poběhlice. Spí s mou nejlepší kamarádkou, dokonce to vypadá, že si jí hodlá vzít, tráví s ní všechen čas a ke mně odbíhá jen pro potěšení těla, když se potkáme, dělá, že mě nezná a pak přijde a vezme si mě, jak se mu zachce. A já husa hloupá mu to ještě dovolím. Byla jsem vzteky bez sebe. Nadávala jsem si do lehkých děv a kdoví čeho ještě. V posteli už jsem neměla stání. Mike se převalil a s úsměvem na tváři se roztáhnul po celé posteli, aniž by tušil, co se mi honí hlavou. Pocítila jsem náhlý odpor. Nechtěla jsem se na něj ani podívat.

     Potichu jsem se vytratila z ložnice a zamířila jsem do sprchy. Doufala jsem, že voda mé starosti i pocit studu odplaví. Nechala jsem své tělo bičovat proudy horké vody snad půl hodiny a teprve potom jsem cítila, jak se konečně uvolňuje, jak se zbavuji napětí a dokážu na včerejší noc myslet nejen s pocitem vzteku, ale také s podivnou směsicí touhy a vzrušení. Přehrála jsem si každičký okamžik a během chvilky jsem byla znovu vzrušená. Jakmile se jedná o Mika, moje tělo mě okamžitě zradí. Když se najednou objevil ve sprše vedle mě, nebyla jsem vlastně ani překvapená. Mé tělo po něm toužilo, vábilo mě k němu jako můru světlo lampy. Vstoupil ke mně pod sprchu, dokonale připravený na další milování. Beze slova mě chytil do náruče a políbil. Voda nám stékala po tvářích i vlasech, ale nevnímali jsme ji. Líbali jsme se a pak se znovu divoce milovali. Nikdy bych nevěřila, co všechno je možné ve sprše provádět. Když jsem si vytřela své tělo ručníkem do sucha, styděla jsem se na Mika jen pohlédnout. Nevěděla jsem proč, ale v jeho společnosti jsem ztrácela všechny zábrany. Chovala jsem se jako kurtizána a co hůř, ještě jsem si to užívala. Připadalo mi, že jsem se ocitla v nějakém zvláštním stavu opojení, nebo opilosti a mé smysly byly plně pod Mikovou kontrolou. Jen jsem nevěděla, jestli se mi to tak líbí nebo ne. 

     Mikovy ruce na mém těle, jeho hbitý jazyk i krkolomné polohy, ve kterých se mě zmocňoval zas a znovu zaměstnávaly mou mysl neustále i o několik dní později. 

     „Zase zíráš z okna?“ Kamila mě vytrhla z hříšných myšlenek a mou tvář polil ruměnec, jako kdyby snad mohla tušit, na co myslím. 

     „Už mi konečně řekneš, jak to uděláme s těmi látkami? Domluvila jsi to s Mikem?“ zajímala se, ale já se na ní podívala nevidoucíma očima. „Látky? Jaké látky?“

     „Ty se mi snad zdáš,“ vydechla nevěřícně. „Zakázka, hodně peněz, prestiž a zase hodně peněz, Šaty, ušít, látka…vzpomínáš?“ 

     „Jo látka,“ konečně jsem se byla schopná soustředit také na něco jiného, než je divoký sex ve sprše. „Ne, ještě jsem s ním o tom nemluvila.“

      „Nemluvila?“ Kamila na mě vykulila své zelené oči, že se zdály ohromné. „Vždyť jsi to s ním chodila domlouvat celý minulý týden, kam jsi tedy chodila?“

     Namísto odpovědi znovu nezadržitelně rudnu. Kam asi. Za Mikem. Jenže jsme jaksi na práci neměli čas. Všechen čas, který jsme měli pečlivě vyměřený obchodními schůzkami, jednáními i společenskými akcemi, jsme věnovali poznávání jeden druhého.

     „Tess! Tess!“ do dvěří vpadla jako velká voda Klára. Poslední člověk, kterého bych chtěla vidět. „No, to je dost, že tě taky vidím,“ rozčilovala se. Dvěma dlouhými kroky přeběhla mou kancelář a naznačila objetí a polibek na každou tvář. 

     „Můžeš mi říct, kam jsi zmizela a proč mi nebereš telefony?“

     „Telefony? Ty jsi mi volala?“ divila jsem se a ani jsem se při té do nebe volající lži nezačervenala. 

     „Asi tak tisíckrát a nechala jsem ti snad dvacet vzkazů. Ale ani tvá asistentka ti je asi nevyřídila, že?“ Klára se povýšeně ušklíbla na Kamilu. Ta jí nikdy neměla moc v lásce, takže jí s chutí úšklebek oplatila a prohodila: „Vzkazy? U asistentky? Tak tu my tady nemáme.“

     „No, to je fuk,“ mávla Klára rukou. „Důležité je, že ti musím něco říct. Něco se stalo. Něco s Michaelem. Něco chystá. Něco velkého. Něco nebezpečného. A já se bojím. Potřebuju pomoc!“

Foto: profimedia.cz

Další články z rubriky

Komentáře (0)

Tento článek ještě nikdo nekomentoval.

TOPlist