Úspěšné ženy – Alena Bělíková: Češky by se měly přestat bát!

Kdy přišel nápad vytvářet tak specifické doplňky, které mají jasný rukopis?

Já jsem si vždycky vyráběla vlastní doplňky, chtěla jsem vypadat jinak. Děsí mě fakt, že díky cenové dostupnosti nosíme všichni všechno z módních řetězců, přijde mi to kolikrát jako uniformy – všichni nosí to stejné. Vytvářet k prodeji mě donutila tíživá životní situace, potřebovala jsem peníze a tak mě napadlo to prostě zkusit.

Značku máš patentovanou, samotný nápad ale ne. Nebojíš se, že ti ho někdo zkrátka ‚vyfoukne‘ a začne prezentovat náhrdelníky za svůj nápad? 

Konzultovala jsem to s právníkem a soudit se kvůli okopírování výrobku se vyplatí jen hodně velkým společnostem a těm to kolikrát za to ani nestojí. Když si lidé budou chtít vybrat kopii, já s tím nic neudělám. Jediné co já můžu udělat, je být prostě vždycky lepší, pečlivější a nápaditější. Navíc mojí výhodou je to, že každý kus, který vyrobím je originál, to je to co moje zákaznice chtějí, to je moje značka. Pokud někdo začne ve velkém náhrdelníky vyrábět, tak aby se mu vyplatilo nějakým způsobem nastavovat výrobu, tak od jednoho designu bude muset vyrobit tisíce, ale moje zákaznice si přijdou ke mně, protože je láká právě ta výjimečnost. Co se týče ručně šitých kabelek, tak to je těžké řemeslo, lidi se do toho vrhnou myslí si jak jim to půjde, ale je za tím spousta velmi tvrdé práce a to podle mě moc lidí dlouhodobě nevydrží.

Jak dlouho trvá výroba jednoho kusu?

Výroba jednoho kusu náhrdelníku je i dvě hodiny, ale příprava na výrobu může být i několik dní – ruční vzorování kůže, barvení, impregnace. Nabarvit peří také zabere dost času, musí se to správně usušit. Je tam hodně přípravné práce, nežli se člověk vůbec může pustit do toho nejzábavnějšího čímž je tvorba jako taková. Kabelky se pohybují v řádu týdnů, nyní jsem se naučila mnohem vyšší kvalitu stehu tak se výroba protáhla ze 70 hodin na více jak dvojnásobek na jednu kabelku. Na druhou stranu kvalita stehu je fantastická a je to vidět na první pohled.

Ty jsi vystudovala nějaký umělecký obor, nebo máš jednoduše řečeno sklony k tvorbě? 

Mám od malička sklony k tvorbě, já jsem vždycky trávila můj volný čas tím, že jsem něco tvořila. Moje česká rodina je spíše technicky zaměřená, ale moji členové na Ukrajině jsou akademičtí malíři, sochaři, hudební profesoři a tak podobně.  Navíc můj dědeček byl neskutečně zručný, pro mojí tetu a maminku šil oblečení, boty, dělal nábytek, kuchyňské potřeby zkrátka všechno co bylo potřeba v domácnosti to vyrobil. Takže si myslím, že jeho talent přeskočil generaci a podepsal se na mě.

Co plánuješ v nejbližší době? 

V nejbližší době se připravuji na akci s Bloges Robes a koncem srpna bude představení kolekce Femme Armeria v La Gallery Novesta.

Jaký máš vztah k poslední kolekci FEMME ARMERIA? 

Myslím si, že je to velmi povedená a velmi osobní výpověď nejenom Nikol Kouklové, kterou jsem na spolupráci oslovila. Kolekce je hlavně její sebereflexí, proto je tak rozmanitá. Z této spolupráce vznikly opravdu krásné kusy, jsem z nich nadšená.

Co vůbec děláš ve svém volnu, pokud tedy nějaké máš?

Já ho opravdu moc nemám, ale po té co mi umřela minulý rok moje babička, trávím víkendy s mojí rodinou a přítelem. Uvědomila jsem si, že tu nikdo z nich nebude věčně a tak se snažím s nimi být co nejvíce, dokud mám tu možnost. A jednou za čas si dovolím mít jeden den lenošení a nic nedělání, jsem zalezlá v posteli, něco si tu kreslím nebo píšu a poslouchám hudbu.

Proč by si naše čtenářky měly tvůj náhrdelník pořídit?

Nemyslím si, že je nezbytně nutné, aby si pořídily něco jen ode mě, líbilo by se mi to a z prodeje každého kusu mám ohromnou radost, ale ráda bych, aby si začaly více uvědomovat, že tím, že si koupí věc od konkrétního designéra nebo návrháře, tak podporují právě jeho tvorbu. Pomáhají mu platit účty a díky nim, ten člověk může dělat to, k čemu byl stvořen… a to je tvorba. Myslím si, že je lepší mít jeden kus od někoho, koho máte možnost poznat, podívat se mu do očí a potřást mu rukou, nežli mít stovky kusů odněkud, kde jim je jedno jestli jste to koupili vy nebo někdo jiný, pro ně jsou zákazníci čísla, pro mě jsou zákazníci konkrétní lidé, se kterými jsem se většinou potkala a já jsem vděčná za každého jednotlivce. Ráda bych, aby se české ženy přestaly obávat a začaly si módu užívat. Mé doplňky jsou o tom si umět užívat (smích).

Práce s kůží je tvou výsadou. Vytváříš nejenom náhrdelníky, ale i kabelky. Jak dlouho ses tomuto řemeslu učila? 

Už se to učím dva roky a pořád se mám co učit, to je charakteristický rys řemesla, zítra to bude lepší než dneska. Hodně mi pomohla lekce u českého ševce Erika Martina Lawarta, který byl tak laskavý, že se mi zdarma věnoval a pomohl mi velmi zlepšit mojí práci, za což jsem mu opravdu vděčná.

Co je ti inspirací?

Inspiruje mě všechno, co vidím a co slyším. Velmi mě inspiruje a dobíjí tvorba jiných lidí, hudba, filmy a knihy. Často když tvořím jednu věc tak po celou dobu vytváření poslouchám třeba jednu konkrétní písničku, i týden v kuse.

Fotografie: Anežka Kružíková, Petra Kropáčová, Kateřina Novotná (archiv Aleny Bělíkové)