Mnoho (podivných) tváří Jany Eyrové

Připadá vám, že je Jana moc smutná? Pak by se vám líbila verze z roku 1934, která gotický román pojala jako roztomilou hollywoodskou romanci. Rochester tu vůbec není tak neurvalý, své schovance dá dokonce štěňátko a pro to, aby potěšil svou vyvolenou, se může přetrhnout. Adélka k tomu běhá po domě a pro zasmání padá do váz a podobně.

Připadá vám Jana málo strašidelná? Pak vyzkoušejte verzi I Walked with a Zombie, natočenou v roce 1943 hororovým veteránem Jacquesem Tourneurem (režíroval i úspěšné Kočičí lidi). Jana se tu jmenuje Betsy, místo na Thornfield odchází na plantáž v Karibiku, ale hlavní dějová linka zůstala. Takže znalci si jistě doplní, kdo že je onen zombík.

Připadá vám, že je Jana příliš anglická? Pak tu máme indickou verzi z roku 1952 zvanou Sangdil. Vše se odehrává v Indii, příběh postihly změny, aby víc odrážel tamní kulturu. Ale hlavní hrdinka má stejné morální vlastnosti jako britská Jana a řada scén pochází nepochybně přímo z románu.

Připadá vám, že se v Janě málo zpívá? To vyřešil muzikál od dvojice Paul Gordon a John Caird, který měl na Broadwayi premiéru v sezóně 2000/2001. V době, kdy se muzikál dělá z filmů noir i z komiksových blockbusterů, se asi nejde divit, že své city v písni mohla vyjádřit i dvojice, která emoce dlouho drží v sobě. Zpívanou ukázku najdete zde.

Tady pozor – následující odstavec nečtěte, pokud příběh neznáte!
Připadá vám, že chudák Bertha nedostala moc prostoru a román je k ní moc krutý? Pak by vás mohl zajímat kniha a film Wide Sargasso Sea, prequel k Janě Eyrové. Kde autorka Jean Rhys převyprávěla, co se stalo na Jamajce, jaký byl opravdu pan Rochester v mládí a proč se zbláznila jeho první žena, kreolská dědička s vášnivou povahou (v podání Rebeccy Hall).

A na závěr upozornění na dvě „oficiální“ adaptace Jany Eyrové. Na té z roku 1944 vyrostl Cary Fukunaga, režisér poslední verze, která tento týden vstoupila do českých kin. Jedná se o klasickou hollywoodksou produkci. Na jejím scénáři se podílel i slavný filozof Aldous Huxley, hudbu napsal Hitchcockův dvorní skladatel Bernard Herrmann, yorkshirská blata vznikla komplet v hollywoodských studiích a hlavní role vytvořily  hvězdy. Joan Fontaine ovšem působí jako ustrašená chudinka, takže charisma Orsona Wellese snadno ukradne film pro sebe. V malé roli malé kamarádky Heleny se tu k tomu ukázala malá Elizabeth Taylor.

Jako Osudová láska Jany Eyrové u nás aspoň na levném dvd vyšla čtyřdílná minisérie z roku 2006, která román z půlky 19. století natočila ve stylu, který lépe sedí divákovi ze století 21. Víc citu a vášně a skvělé obsazení! Porovnat změnu stylu můžete na scéně vyznání lásky.