Čtyřicet let v jedné práci? Nemožné!
Dokážete si představit, že strávíte téměř 40 let prací pro jedinou společnost? Musíte mít nesmírnou trpělivost, být neskutečně loajální a mít úctu ke své práci a tu také milovat – jak jinak by něco takového mohl člověk vydržet? Ale věřte nebo ne – opravdu to jde!
Bylo to v létě 1967, kdy čerstvá maturantka Vlasta Kulhánková nastoupila do kanceláře SAS ve Štěpánské ulici. Nejdřív pomáhala, kde bylo třeba (mimo jiné chodila i nakupovat maso, v pátek odpoledne k řezníkovi) a pak slovo dalo slovo a stala se v roce 1968, kdy byly otevřeny dvě nové linky mezi Prahou a Kodaní, plnocenným zaměstnancem.
Jak se na to zpětně díváte?
„Jsem narozená v květnu, tedy ve znamení býka a o nich se říká, že jsou velmi konzervativní. Konzervativnost se u mě projevila hned v několika směrech. Práce je mým prvním a zároveň posledním zaměstnáním. Od narození bydlím ve stejném bytě, na dovolenou jezdím ráda na místa, která znám. Na základní a střední školu jsem chodila do stejné budovy, ta se mimochodem vůbec nezměnila, ale jak šel čas, změnilo se čtyřikrát jméno ulice, ve které stojí.“
Proč jste si vybrala právě práci u aerolinek?
„Tehdy šlo o prestižní záležitost a já chtěla dělat „dobré řemeslo“. Je pravdou, že mě tehdy ovlivnila i moje maminka, která pracovala 23 let pro ČSA. A já jsem byla asi zase vzorem pro své dvě dcery, které obě pracují u leteckých společností. Možná to bylo způsobeno i tím, že jsem těhotná běhala kolem letadla a dohlížela na nakládání. Asi se něco z té atmosféry přeneslo na dcery. Jeden čas jsem dokonce prala blůzy od uniforem tří různých leteckých společností v jedné pračce.“
československé fotbalové mužstvo
Jistě jste zažila několik uniforem ve vaší kariéře.
„Ano, nejdříve jsem měla modrý kostým s bílou blůzou se žlutým proužkem, pak jsem měla zimní tyrkysovou uniformu do města, zimní tmavě modrou uniformu na letiště, letní světle modré šaty, letní tmavě modré šaty na letiště a při mých dvou těhotenstvích i mateřské tuniky značky SAS. Následovala tmavě modrá uniforma se třemi korunkami představujícími Dánsko, Švédsko a Norsko. V současnosti se používá v zimě tmavěmodrá uniforma a béžová uniforma v létě.“
Pamatujete si na nějaké hvězdy, které letěly se SASem?
„V roce 1962 hrálo československé fotbalové mužstvo na Mistrovství světa v Chile a se stříbrnou medailí se vracelo právě se námi zpět domů. Tehdy přes Prahu vedla linka do jižní Ameriky Praha-Zurich-Lisabon-Rio de Janeiro-Sao Paulo-Montevideo-Santiago de Chile.
Pražské kanceláři byl také velmi nakloněn švédský hokejista Thumba Johansson. Skandinávie hostí velké množství lyžařských běžeckých závodů a tak s námi velice často létá družstvo českých lyžařů. Pamatuji si, jak jsme byli nadšeni, když Kateřina Neumannová vyhrála v Norsku svoji první medaili na mistrovství světa, bylo to někdy v roce 1996. Na palubu jsme jí objednali slavnostní dort a po přistání předali květiny. Taky máme dodnes v kanceláři pověšený obrázek, který nám namaloval Vladimír Renčín. Často s námi létají ministři, velvyslanci, členové parlamentů, vrcholoví sportovci. Nedávno cestovala naší linkou z Kodaně do Prahy dánská královna. Měla jsem za tu dlouhou dobu možnost setkat se s mnoha zajímavými lidmi, panem Emilem Zátopkem či Bjornem Borgem. K mým zvláště oblíbeným patří houslistka Shizuka Ishikawa a Běla Jensen z Hnutí na vlastních nohou – Stonožka. Musím říct, že se mi bude v důchodu stýskat po každodenním kontaktu s cestujícími, nejen s těmi známými.“
Foto: Naviga4
