Syndrom vyhoření – může potkat i vás

Říká se, že kdo chce zapalovat, musí hořet. Také jste pro své okolí nekonečným zdrojem energie? V práci i doma? Super! Ale pozor, aby váš oheň neuhasl, bývá to dost bolestivé…

Nadšenci jsou ohrožení

Ve společnosti najdeme jedince různých povah a dá se říci, že někteří se s neutuchajícím životním elánem už narodili. Právě takové osoby často pracují v profesích, které jsou náchylné k tzv. syndromu vyhoření. Tento jev, známý také jako „burnout“, byl popsán již v sedmdesátých letech 20. století. Jedná se o psychický stav doprovázený symptomy, které se dají nejvýstižněji shrnout do pocitu absolutního vyčerpání. K tomu se mohou přidat také fyzické obtíže či problémy v sociální sféře. Svůj zážitek nám popsala manažerka Markéta, která zažila „burnout“ jako důsledek dlouhodobého stresu v práci: „Měla jsem pocit naprosté prázdnoty, nemohla jsem ani ráno vstát z postele, natož se přinutit dělat nějakou činnost. K tomu se přidala úzkost a problémy s dýcháním. K lékaři mě nakonec přinutil jít manžel, domníval se, že se u mě jedná o depresi.“

Nejde jen o práci

Syndrom vyhoření je nejvíce spojován s profesemi, ve kterých je potřebná vysoká míra pracovního nasazení či osobní angažovanosti. Nejčastěji se jako o rizikové skupině hovoří o pomáhajících profesích, sociálních pracovnících, učitelích, psycholozích, manažerech apod. Ti všichni mohou mít nereálná očekávání při své práci, kterou navíc chápou spíše jako poslání než běžné zaměstnání. Pokud skutečnost potom nevypadá tak dokonale, jak si přejí, dostavují se pocity selhání, od kterých je jen krůček k totálnímu vyhoření. Markéta ještě dodala: „Samotný stres v práci jsem si uvědomovala, ale že to může skončit takto, to by mě nenapadlo. Na druhou stranu se musím přiznat, že by asi bylo vše lepší, kdybych se po pracovním dni vracela do klidné domácnosti. Problémy jsem měla ale i v rodině. Připadalo mi, že jsem to ‚prohrála na všech frontách‘.“

článek

Jak se chránit?

Markéta se postupně dostala do stavu úplné apatie, ale dnes se její život díky péči psychologa vrací do normálu. Začíná fungovat jak po pracovní, tak osobní stránce, jde to však velmi pomalu. Když jsme se jí zeptali, co by doporučila, abychom se syndromu vyhoření vyhnuli, zazněly následující rady: „Nedělejte si ze své práce jediný smysl života a dbejte na vztahy v rodině i se svými přáteli. Když se pokazí jedna oblast, můžete potom najít pomoc v té druhé. Odpočívejte, odpočívejte, odpočívejte… Jestli to neumíte, rychle se to naučte, než bude pozdě. I když se vám to možná teď nezdá, každý jsme v práci nahraditelní, věnujete se proto i koníčkům, já ty své zanedbávala mnoho let. Zvykněte si, že v životě není nic perfektní. Čím dříve tuto skutečnost přijmete, tím lépe, vyhnete se tak mnoha zklamáním.“

Foto zdroj: profimedia.cz

4.9.2013 12:00| autor: Lenka Šimková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist