MIGRÉNA! Jak ji vnímají pacienti ve světě Jak ji vidí čeští lékaři Je častější u žen nebo mužů
Migréna je na rozdíl od běžných bolestí hlavy, které nejčastěji vznikají z příliš velkého psychického napětí, samostatné chronické onemocnění. Jsou pro ni charakteristické opakované, poměrně silné a dlouhotrvající záchvaty bolesti hlavy, jež omezují nebo dokonce znemožňují jakoukoli aktivitu nemocného. Migréna se vyskytuje častěji u žen než u mužů, a to zhruba v poměru 3:1. Příčiny vzniku migrény jsou dnes již částečně vysvětleny, jedná se o dědičnou nemoc. Příčinou samotného záchvatu jsou pak tak zvané „spouštěče“. K nejčastějším patří stres, hormonální změny, výkyvy počasí, nepravidelný denní rytmus, nedostatek spánku, velká námaha, nesprávná dieta a alkohol. Zcela ojediněle se může migréna také objevit po konzumaci některých sýrů, čokolády nebo citrusových plodů.
Zdroj: archiv redakceMigrenózní záchvat často nepřichází „z čistého nebe“. Nemocný může cítit, a to až 24 hodin před ním, pocit napětí, únavu nebo podrážděnost. Ten, kdo trpí migrénou delší dobu, tedy umí často blížící se záchvat rozpoznat. Přibližně u jedné pětiny migreniků se na začátku záchvatu, ještě před příchodem samotné bolesti hlavy, objevuje tak zvaná aura. Projevuje se poruchami zorného pole nebo citlivosti končetin a trvá nejčastěji 15 až 30 minut. Její příznaky zpravidla vymizí do nástupu samotné bolesti hlavy. Ta bývá nejčastěji jednostranná a trvá při lehkém záchvatu 4 až 8 hodin, při těžkém pak jeden až tři dny. Kromě bolesti hlavy se obvykle při záchvatu objevuje také přecitlivělost na světlo a hluk, dále nevolnost až zvracení.
Z dlouhodobého hlediska se záchvaty během života migrenika zpravidla prodlužují z několika hodin v mládí na jeden až tři dny ve středním věku. Poté jejich délka zůstává bez větších změn a kolem 60. roku se intenzita zmírní, nebo záchvaty dokonce zcela vymizí.
Léčba migrény
Lidé často nepovažují své bolesti hlavy za dostatečný důvod k návštěvě lékaře. Raději si sami kupují volně dostupná analgetika a snaží se bolest „přežít“ touto cestou. Návštěva odborníka je nutná hlavně v případech, kdy pacient nezná příčinu bolestí hlavy, když se výrazně změní charakter záchvatů, zvyšuje se jejich četnost nebo když se nedaří záchvaty plně zvládnout pomocí běžně dostupných léků.
Léčba migrény spočívá buď v odstranění vlivů vyvolávajících záchvaty (tj. změna životosprávy), nebo v užívání léků. Lehčí migrenózní záchvaty je možné léčit volně prodejnými léky proti bolestem (tzv. nespecifická léčba), těžší migrénu je ale vždy nutné léčit podle doporučení lékaře – nejlépe tzv. specifickou léčbou.
Při akutní specifické léčbě pacient užívá přípravky nazývané souhrnně „triptany“, které se váží cíleně na receptor, jenž dokáže záchvat migrény zablokovat a ukončit. Přímo tak zasahují do mechanismu vzniku záchvatu a zastaví jej jako celek. Potlačují proto nejen bolest hlavy, ale i další příznaky (nevolnost, zvracení atd.).
Jiným typem specifické léčby je léčba preventivní (neboli profylaktická), která se často používá v kombinaci s léčbou akutní. Cílem preventivní léčby, jež spočívá v každodenním užívání léků, je snížit frekvenci a intenzitu záchvatů alespoň o 50 %. Profylaktická léčba je předepisována v případě těžké migrény, kdy záchvaty přicházejí více než třikrát za měsíc nebo když není akutní léčba dostatečně účinná. Účinnost profylaktické léčby je možné hodnotit teprve po třech měsících. V případě, že pacient reaguje na profylaktickou léčbu příznivě, pokračuje v jejím užívání, a to minimálně po dobu dalších 6 – 12 měsíců. K dispozici jsou různé druhy přípravků. V poslední době stoupá význam léků, které se původně užívaly k léčbě epilepsie a jejichž účinnost se prokázala i při prevenci migrény.
Léčebný postup:
Obvyklý léčebný postup, jímž pacient prochází, je možné znázornit následně:
. samoléčba
. samoléčba – praktický lékař
. samoléčba – praktický lékař – neurolog
neurolog obvykle pacientovi předepisuje akutní nebo preventivní specifickou léčbu
. samoléčba – praktický lékař – neurolog – specializované pracoviště pro bolesti hlavy
neurologové předávají na specializované pracoviště pacienty trpící nezvladatelnou bolestí a nereagující na obvyklou léčbu
Migréna byla v posledních 10 letech předmětem řady výzkumů. Pocity pacientů trpících touto nemocí sledoval mimo jiné mezinárodní průzkum, který proběhl v pěti státech. Léčebnými postupy se pak zabývala lokální studie mezi českými neurology.
Migréna se projevuje velmi často ve spojení s dalšími obtížemi, nejčastěji s pocity úzkosti a s depresemi.
Ve Francii a Itálii to jsou nejčastěji pocity úzkosti a neklidu, v Německu, Velké Británii a Spojených státech provází migrénu deprese
Astma se nejčastěji objevuje u migreniků ve Velké Británii, kde si na něj stěžuje 12 % dotázaných.
Hypertenzí trpí hlavně migrenici v Německu a Spojených státech (14 %). Neklidem a úzkostí ve Francii (30 %) a depresemi ve Spojených státech (25 %).
MUDr. Petr Dočekal
neurolog, Neurologická klinika 1.LF UK
