101 STRATEGIÍ JAK SE NEZBLÁZNIT V ŠÍLENÉM SVĚTĚ

PŘIPADÁTE SI NEPOSTRADATELNÍ Mnozí lidé rádi věří, že jsou naprosto nepostradatelní a životně důležití, ale téměř každý může být nahrazen. Leccos se změní, samozřejmě, ale život půjde dál. MÝTUS O VLASTNÍ NENAHRADITELNOSTI MÁ HLUBOKÉ KOŘENY. NEOBELHÁVEJTE SE! ČLOVĚK MÁ BÝT ODDÁN SOBĚ A SVÝM BLÍZKÝM…
Existuje souvislost mezi kofeinem a závažnými zdravotními obtížemi, například zvýšenou hladinou cholesterolu a zvýšeným nebezpečím samovolného potratu. ZÁVISLOST NA KOFEINU! Trápí vás úzkosti, nespavost, neklid a podrážděnost Domníváte se, že se až příliš spoléháte na svou dávku kofeinu, abyste zvládli náročný pracovní den JSOU TU MOŽNOSTI JAK KOFEINU ODVYKNOUT! Možná si svojí odhodlaností posílíte charakter. PRAVDOU ALE JE, ŽE PEVNÝ CHARAKTER VYRŮSTÁ Z PŘÍKLADNÝCH VZORŮ. „Nejdřív se snaž, teprve potom něco dostaneš.“ Opravdu si myslíte, že bez utrpení a strádání nelze dosáhnout spokojeného života Znáte někoho, komu tento bezcitný postoj přinesl skutečné štěstí Na usilovné práci není nic špatného, ale utrpení zlepší charakter jen málo lidem. ŽIVOT JE DOST OBTÍŽNÝ I BEZ ÚMYSLNÉHO UVALENÍ DALŠÍCH PŘÍKOŘÍ. JAK TEDY POSÍLIT SVŮJ CHARAKTER

101 strategií jak se nezbláznit v šíleném světě
A. A. Lazarus, C. N. Lazarus

O vlastní nepostradatelnosti

Harriet pracovala jako vedoucí kanceláře ve vytíženém lékařském středisku. Přestože měla nárok na tři týdny placené dovolené ročně, brávala si volno jen o svátcích, například o Vánocích, kdy byla kancelář zavřená. „Kdykoli si musím vzít volno,“ říkávala, „vrátím se a v práci je strašný nepořádek. Nikdo to tam nezná tak dobře jako já.“ Harriet si myslela, že středisko bez ní nemůže fungovat, a chodila do práce dokonce i tehdy, když byla nemocná.

Setkáváme se s mnoha lidmi, kteří se nechávají citově vydírat, protože se domnívají, že je někdo nepostradatelný. Úspěšný zubař Jerome si nám stěžoval, že jeho asistentka je nabručená, nevlídná a chová se k němu nezdvořile i v přítomnosti pacientů. Položili jsme mu otázku, která se přímo nabízela: „Proč ji nepropustí?“ Jerome řekl, že asistentka je mimořádně schopná, že přesně ví, co má kdy udělat, a že by pravděpodobně nenašel druhou stejně tak dobrou. Myslel si, že se bez ní neobejde, proto byl ochoten snášet její nepřiměřené chování. Zajímavé je, že asistentce nabídli dobře placené místo jinde a ona odešla. Co se dělo dál? Musel zubař zavřít svou ordinaci? Vůbec ne. Během několika týdnů si našel zdvořilou, příjemnou a stejně schopnou novou asistentku.

Další organizace závisela na Clarencovi, jednom ze správců. Všichni měli pocit, že kdyby Clarence odešel, celý podnik by se zhroutil. Poslouchali ho na slovo, a když mluvil, stáli bezmála v pozoru. Firma (a on sám také) považovala jeho služby za nenahraditelné. Jednoho dne však po prudké hádce s ředitelem Clarence odešel. Co se stalo? Zhroutila se firma? Promiňte, Clarence. Nějakou dobu to sice bylo nepříjemné, ale firma nakonec našla nového správce, který byl mnohem systematičtější a snáze se s ním vycházelo.

Mýtus o nenahraditelnosti má hluboké kořeny. Mnozí lidé rádi věří, že jsou naprosto nepostradatelní a životně důležití, ale téměř každý může být nahrazen. Leccos se změní, samozřejmě, ale život půjde dál.

Viděli jsme už mnoho pacientů jako je Harriet, která byla tak pyšná na svou nepostradatelnost, že považovala za svou povinnost pracovat nejméně sedmdesát hodin týdně. „Jsem tak významná, že bez mé práce by společnost brzy zkrachovala!“ Tito oddaní zaměstnanci často kvůli práci zanedbávají své zdraví, rodinu, přátele a všechno potěšení – a potom jsou mezi prvními propuštěnými, když nastane snižování stavu zaměstnanců.

Jsme toho názoru, že člověk má být oddán na prvním místě sobě a svým blízkým.

Není zvláštní, že výrok „Jsem nepostradatelný“ obvykle znamená „Jsem nepostradatelný v práci”? Pravda je taková, že je to největší mýtus o nepostradatelnosti. Neobelhávejte se. Kdybyste – nedej bože – na místě padli mrtví k zemi, vaši přátelé a spolupracovníci se s tím vyrovnají a svět se bude točit dál. Pokud vůbec existuje nenahraditelnost, je to ve vztahu k milovaným osobám. U milujících rodinných příslušníků vás nikdo nemůže plně nahradit.

Postavte na první místo své vlastní štěstí a láskyplné vztahy.

Závislost na kofeinu

Rich se objednal k doktoru Fredericksovi, protože trpěl nervozitou a nespavostí, jež podle jeho názoru byly důsledkem stresu. Lékař mu nepředepsal žádné léky, ale doporučil mu, aby přestal pít kávu a kolu. Rich se domníval, že je to až příliš zjednodušená rada. Myslel si, že jeho příznaky nemůže vyvolat pouze zvýšený příjem kofeinu. Byl překvapen a potěšen, když po pouhém týdnu bez kávy a kofeinu jeho nervozita a nespavost ustoupily.

Slovo „závislost“ vyvolává u většiny lidí představy bílého prášku, tablet, injekčních stříkaček, zločinu a potácejících se pobudů. Přesto každý den polykají miliony Američanů značné dávky skutečně silné, mysl pozměňující a potenciálně návykové látky: kofeinu.
Je to tak. Vezmeme-li v úvahu množství kávy, čaje, koly, horké čokolády, kakaa a hromady léků proti nachlazení, bolesti a tloustnutí prodávaných bez předpisu, mohli bychom tvrdit, že jsme národem lidí závislých na kofeinu a že bez něj ani nevstaneme a nezačneme pracovat.
Pravda je, že kofein je silná droga. Pokud ji za takovou nepovažujeme, je to patrně proto, že ji nespojujeme se závažnými zdravotními důsledky.

Z výsledků nedávných výzkumů vyplývá, že existuje souvislost mezi kofeinem a závažnými zdravotními obtížemi, například zvýšenou hladinou cholesterolu a zvýšeným nebezpečím samovolného potratu. Mnozí lékaři již dlouhá léta radí svým pacientům trpícím vysokým krevním tlakem, bušením srdce a srdeční arytmií, aby se vyhýbali kofeinu.

Nadměrná spotřeba kofeinu kromě toho souvisí s úzkostmi, nespavostí a záchvaty panického strachu. Přibývá důkazů o tom, že dokonce i menší množství kofeinu, například dva a půl šálku kávy nebo pět plechovek koly denně, vyvolává závislost a v případě náhlého omezení příjmu vede ke skutečným abstinenčním příznakům, včetně bolestí hlavy, depresí a úzkostí.

Ne všichni odborníci se shodnou na tom, že umírněný příjem kofeinu představuje závažné zdravotní riziko nebo může vyvolat návyk. Rozhodně nechceme vyvolat dojem, že užívání kofeinu je celostátním „drogovým problémem“ – už tak je podobných problémů více než dost. Přesto však musíme podotknout, že jsme se setkali s lidmi, kteří si stěžovali na úzkostné stavy a po omezení příjmu kofeinu se jejich stav rychle upravil.

Možná není špatný nápad pečlivě přezkoumat vlastní spotřebu kofeinu.

Trápí vás úzkosti, nespavost, neklid a podrážděnost? Domníváte se, že se až příliš spoléháte na svou dávku kofeinu, abyste zvládli náročný pracovní den?

Je-li tomu tak, zamyslete se nad možností odvyknout kofeinu.

Co posiluje charakter?

Andre je bohatý obchodník, ale přesto trvá na tom, aby si jeho syn Josh vydělával na vysokoškolská studia, i když si zvolil náročný obor studia. „Nikdy si nebude vážit vzdělání, když mu je naservírujeme na stříbrném podnosu,“ poznamenal Andre tvrdě, když mu žena navrhla, že by mohli synovo vzdělání zaplatit sami. „Já jsem vystudoval bez cizí pomoci,“ pokračoval Andre, „Joshovi jenom prospěje, když se bude muset snažit.“

V naší kultuře je široce rozšířený mýtus, že silná osobnost pevného charakteru vyrůstá z obětí a strádání.

Ukázkovým příkladem jsou Jim a Carol. Oba pocházejí z chudé rodiny a po celých deset let svého manželství jen tak tak vycházeli se svými příjmy. Díky usilovné práci a troše štěstí jsou nyní mimořádně dobře finančně zajištěni. Své dvě děti však vychovávají podle hesla „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Nikdy nedávali štědře najevo lásku a pochopení. Jejich oblíbeným úslovím bylo: „Nejdřív se snaž, teprve potom něco dostaneš.“ Mohli svým dětem v mnohém usnadnit život, ale chybně se domnívali, že by tím narušili jejich sebedůvěru.

Opravdu si myslíte, že bez utrpení a strádání nelze dosáhnout spokojeného života? Znáte někoho, komu tento bezcitný postoj přinesl skutečné štěstí? Na usilovné práci není nic špatného, ale utrpení zlepší charakter jen málo lidem. Život je dost obtížný i bez úmyslného uvalení dalších příkoří.

Mnoho opovrženíhodných, nenávistných a sobeckých lidí trpělo a obětovalo se celý svůj život. Mnozí laskaví, vlídní, ohleduplní a velkomyslní lidé neprožili žádné příkoří. Někteří lidé se sice z těžkostí poučí a vyrostou, ale při zocelování charakteru není utrpení nutné ani žádoucí.

Pravdou je, že pevný charakter vyrůstá z příkladných vzorů.

Klíčem k pevnému charakteru jsou rodiče, učitelé, přátelé, trenéři, rádci a sousedé, kteří posilují žádoucí vlastnosti a konstruktivně napravují méně žádoucí chování.

Nejdůležitější je naučit děti smyslu pro odpovědnost, poctivost a slušnost, a předat jim dovednosti nezbytné pro naplnění jejich možností.

Jestliže budete vyžadovat usilovnou práci a utrpení výhradně ve jménu „utužování charakteru“, můžete místo toho utužit jen odpor a vzdor. Zbytečným sebeobětováním a těžkostmi lze získat jen málo užitku.

Ukázky z knihy 101 STRATEGIÍ JAK SE NEZBLÁZNIT V ŠÍLENÉM SVĚTĚ nakladatelství Portál Odkaz na knihu a redakci

5.2.2004 12:00| autor: Veronika Vašková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist