Velikonoce ve zkratce

Velikonočními svátky si v křesťanství připomínáme ukřižování Krista a jeho zmrtvýchvstání. Původně se však jednalo o pohanské svátky, které oslavovaly příchod jara, jarní rovnodennost a konec zimy.

Kdy jsou Velikonoce?

Pokaždé jinak, platí však spjatost s přírodou. Když vstoupí měsíc do úplňku po prvním jarním dnu, tedy 21.3., pak je nejbližší následující neděle Hodem božím velikonočním.

Začátek roku

Mnohde byly Velikonoce teprve tím opravdovým začátkem nového roku, protože se příroda probouzela, začínal zemědělský rok a celý roční cyklus. Lidová tradice se na Velikonoce dívá jako na svátky jara, nového života, obnovy životních sil a lásky. Mnohde se dodnes dodržuje 40 denní půst, který začínal Popeleční středou, která uzavírá bujaré masopustní veselí.

Postní neděle:

1.neděle – „Černá“ nebo také Liščí neděle. Ženy se oblékaly do černého na znamení půstu. Někde také v noci pekly dětem preclíky, které věšely na stromy jako dárek od lišky.

2.neděle „Pražná“ – podle postního jídla: upražená obilná zrna, klasy, nebo hrach.

3.neděle – „Kýchavá“ – kdo v tuto neděli 3x kýchl, ten měl být po celý rok zdráv.

4.neděle „Družebná“ – v tuto neděli chodíval ženich s družbou do domu, kam chtěl o pomlázce přijít na

námluvy.

5.neděle „Smrtná“ – tradiční vynášení Smrtky či Morany, která symbolizovala zimu, lidé ji vynesli za vesnici a hodili do vody, aby s ní odešla i zima a přišlo jaro.

6.neděle „Květná“ – vše se zdobí napučenými větvičkami, kočičkami.

A už jsou tu Velikonoce a další významné dny:

Velikonočnímu týdnu se také říká pašijový, protože se v kostele čtou pašije, tedy příběhy o utrpení Krista a začíná Modrým pondělím.

Významná je Škaredá středa,  na tu se nesměl nikdo mračit, jinak by se mračil celý rok.

Zelený čtvrtek je den, kdy se pečou Jidáše, které se jedí s máslem a medem a chrání před hadím uštknutím a vosím žihadlem. Jedla se jen zelená strava (špenát, zelí,…), aby byl člověk zdravý po celý rok.

Velký pátek je nejpřísnější den půstu, alespoň co se liturgického roku týká. V lidových pověrách platí jakýkoliv zákaz práce s půdou, tento den se otevírá země a vydává své poklady. Je to čas k modlení a prosbám za dobrou úrodu.

To už neplatí o Bílé sobotě, to se peklo, vařilo, před kostelem plála vatra a lidé si k ní chodily pro „světlo“, které nosily do kostela samotného. Oharky si pak nosily domů na ochranu před zlými silami. Bílou sobotou končí půst.

Následuje neděle – Boží hod velikonoční, tedy konec půstu a velké hodování. Jedlo se posvěcené vajíčko a lidé se radovali z přicházejícího jara. Právě v neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých.

Velikonoční pondělí je někdy nazýváno též Červeným. Koledníci s pomlázkami z mladého proutí šlehají dívky, aby do nich přešla mladost a síla jara. Odměnou jim jsou malované kraslice a pokud koledníka obdarujete červeným vajíčkem, dáváte mu najevo svou náklonnost. Ale darujte vždy jen plná vajíčka, vyfouklé a prázdné znamená zmar a smrt.

14.3.2008 12:00| autor: Renata Petříčková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist