Uvěříte? Prostitutky plní roli lidových psycholožek

Americká publicistka Susannah Breslinová na svém blogu zveřejňuje emaily, ve kterých muži z celého světa vysvětlují, proč rádi navštěvují erotické kluby. A dopisy to nejsou vůbec perverzní, dokonce občas zavánějí smutkem. Ať jde o třicátníky nebo šedesátileté, ať jde o řidiče kamionů nebo milionáře, jedno mají společné: vyznávají se z nedostatku kontaktů a pocitu samoty. "Opuštěnost, tento pocit dopisy prosakuje nejvíce. A potřeba důvěrnosti," říká Breslinová.

"Nikdo se mnou nemluví, nikdo se nezajímá o to, co říkám. Je mi čtyřiadvacet a zabíjím čas u počítače kontrolou dokumentů, které nemají žádný smysl," píše jeden anonym. Jiný ho nepřímo doplňuje: "S kým jiným si můžete otevřeně promluvit o tom, co vás trápí? S obchodním partnerem? Před ním nemůžete dát najevo slabost. S kamarádem? Jeho žena se přátelí s vaší ženou a musíte dát pozor na to, co říkáte." Další mladík rovnou přiznává: "Je mi skoro třicet a jsem ještě panic."

Řada mužů přitom ani tak nevyhledává prostitutky jako striptýzové tanečnice, na které je hezký pohled a dá se s nimi příjemně popovídat u baru. Na sex jako takový často vůbec nedojde. "Je mi 61 a myslím, že je to moje pomsta všem krásným ženám na světě, ke kterým se nemůžu přiblížit. Ve striptýzovém baru se na mě všechny mladé krásky usmívají," svěřil se jeden muž v emailu Breslinové.

Samozřejmě tu máte i řadu mužů chtějících si splnit erotické fantazie, k nimž jejich vlastní partnerka není ochotná. Podle některých sexuologů to však vztahy neohrožuje tak, jak by se mohlo zdát. Selským rozumem vzato, je určitě lepší, když si to pan manžel rozdá s anonymní prostitutkou, než s rozvedenou šarmantní sousedkou, která se ho bude snažit odloudit k sobě. Manželka si tak může být aspoň jistá jeho city.

"Muži mají svoje skryté životy," míní Breslinová, "a sexuální průmysl jim pomáhá je žít." Máme však pro to jako partnerky dostatek pochopení? Nebo je to zkrátka zvrhlost a žádné pochopení ani není na místě? Odpověď ponecháme diskusi...