Milujeme se ještě? Jak to poznat…
Kdy a odkud se tento virus vynořil je předmětem mnoha úvah, ale faktem je, že postihuje stále více mladší generaci okolo 25-30 roku. Tato generace se dost liší od generace svých rodičů – vydělávají podstatně víc, pracují více na své kariéře i na svém zevnějšku.
A po pár letech společného soužití se svým partnerem si uvědomí, že žijí již nějaký čas ne s, ale vedle člověka, kterého třeba potkali v čase okolo maturity nebo během studia na vysoké škole. A je jim jasné, že tomuhle se již nedá říkat milostný nebo partnerský vztah, ale účelová společnost.
Jsou to bohužel tiché tragédie, které takto postupně, ale jistě způsobily, že dříve tak báječný a zajímavý společný život ztratil smysl: lhostejnost, nedostatek něhy, málo pozornosti, nedostatek času na toho druhého a netečnost. Ona si stále častěji uvědomuje, že si ani nevšiml jejího nového účesu a o víkendu jede raději s kamarády na fotbal, místo aby ji doprovázel na narozeniny její sestřenice nebo s ní šel do kina. Pro vnější svět jsou to zdánlivé maličkosti a banality, ale právě ty nutí k zamyšlení.
A přece – láska k tomu druhému je ještě pořád tady jen trochu slabší a zašlá. Jít nebo zůstat? Kolik šancí má ještě tento vztah? Takové otázky je vidět stále častěji tomu druhému v očích. Naštěstí existují ještě nějaké záchranné akce, díky kterým se dá i již zdánlivě nefungující partnerský vztah znovu vzkřísit.
Použijte představivost
Ke zjištění, zda-li je vaše nespokojenost v partnerství jen pomíjivý vrtoch, či už se opravdu něco zásadního děje, zkuste použít také představivost. Zaktivujte svou fantazii, protože vy jste sami sobě těmi nejlepšími psychology. V tomhle problému vám ani nejlepší přátelé ani nejdražší psycholog nemusí efektivně poradit. Zkuste si v hlavě promítnout krátký film (udělejte si na to čas, kdy vás nikdo nemůže rušit) a představit si se všemi detailními podrobnostmi, jak váš protějšek vykládá všechny své věci ze skříně, balí je do kufrů, odnáší pryč a pak se naposledy podívá a naposledy zavře dveře vašeho společného bytu. Co cítíte? Úlevu? Nebo zděšení? Potom si doopravdy ujasněte, zda-li je ještě nějak možné vašemu vztahu pomoci.
Poznáte to podle nosu…
Při přivonění k parfému, který váš protějšek používá se vám vybaví jen a jen krásné okamžiky s ním spojené. To je první upozornění, že váš vztah má ještě nějakou budoucnost, náš čichový orgán je totiž spolehlivější než náš úsudek. On totiž „vyčenichá“ nejen parfém nebo vůni těla, ale registruje také tzv. hormony lásky, které nevědomky řídí naše pocity jako „láska, touha, sympatie nebo odpor“. Takovéto signály ukazují, jak si stojíte se svými city k partnerovi. Jestliže vám znenadání silně vadí, či je vám dokonce odporná partnerova tělesná vůně, je to první, velice silný příznak akutního odcizení.
Slova prozradí více…
Zda-li bude partnerský vztah dvou lidí dlouhodobě šťastný, závisí na stylu komunikace mezi nimi. Např. mezi zcela banálními větami jako: „Prosím, nezapomeneš dnes zavézt to auto do servisu?“ či „Jak tak vidím, zase nestihneš s tím autem do toho servisu zajet“ je ohromný rozdíl. Slova prozrazují naše pocity o to více, když o nich vůbec není řeč!!! Dávejte si pozor, zda nevypouštíte ze svých úst takové jedovaté zabijáky lásky, jako je věčná kritika toho druhého, neustálé upozorňování na jeho slabiny a chyby. Tato slova totiž vyvolávají otázku, zda-li již delší dobu právě vy nedáváte vztahu žádnou šanci.
Každý polibek je poselství
Gesta jsou věci, které činí partnerský vztah silnějším – pohlazení, polechtání ve vlasech, objetí, letmé polibky – to je zvláštní forma řeči mezi dvěma lidmi, kteří k sobě chovají hlubší city. Kdo se rád se svým partnerem drží za ruce, má si s ním i slovy hodně co říci. Pro takovéto páry je „zůstat“ tím nejlepším řešením, protože mají oba dva ještě velmi mnoho energie na výstup z nějaké partnerské krize.
Zdroj: zbynekmlcoch.cz
