Manžel mi dal facku! Prý si za ni můžu sama
„Jen jednou mě chlap uhodí, a bude to konečná,“ prohlašovala Barbora před lety. Po roce manželství dostala v hádce facku. Podle jejího muže si ji plně zasloužila… a Barbora váhá. Má snad manžel nakonec pravdu?
Zdroj: archiv redakce„Štěkali jsme na sebe jak psi. Třískla jsem do stolu katalogem oblečení a převzala slovo. Je fakt, že jsem se v řeči nezastavila a prostě jsem jela. Pěkně zostra, ječela jsem na něj. Vtom přilítla facka – prý mi ji dal proto, aby mě konečně umlčel a pustila jsem ho ke slovu,“ popisuje manželskou roztržku Barbora. Nyní si není jistá, jak se k tomu postavit. V podstatě se nestalo nic závažného, žádný monokl se neobjevil… ale facka je facka. Neovládl se jednou, neovládne se podruhé. A co když to „podruhé“ skončí hůř?
„Chápu, že se člověk dostane do afektu,“ míní Bářina kamarádka Linda. „Sama jsem měla kolikrát sto chutí po manželovi něčím hodit. Nakonec jsem se ale vždycky zarazila. Radši jsem tím hrnkem praštila o zem, než abych ho namířila proti němu. Když jsem svoje emoce ukočírovala já, proč by nemohl Bářin manžel? Pro mě je jakýkoli fyzický útok nepřijatelný, ať je sebemenší. To se prostě nedělá.“
Barbora se na jedné straně svého muže zastává: „Není to žádný surovec, a ta facka mě nakonec taky nijak nepoznamenala. Chvíli jsem měla zarudlou tvář, to bylo všechno. Neřekla bych, kdyby mě přímo mlátil nebo se mnou mrštil proti zdi, ale to se u nás neděje.“
Kde leží ta pomyslná hranice, kdy začínáme hovořit o domácím násilí? Je občasná facka ještě v normě? Naše společnost je k tomuto tématu stále ještě shovívavá. Svědčí o tom přiznání mužů, kteří se anonymně vyjádřili pro organizaci Bílá stužka, pomáhající lidem zvládat jejich agresi:
„Jsem striktně vychován k tomu, že ženě se nesmí jakkoli ublížit. Když se moje žena potřebuje pohádat, dlouho to vydržím, ale pak musím zmizet. Jen jednou jsem s ní zatřásl. Z mého pohledu byl překročen Rubikon. Bylo to pro mě traumatizující.“
„Osobní problémy, alkohol, přetlak, dlouhodobý stav. Pak přišla ze strany ženy agrese a mně to ujelo a udeřil jsem ji docela dost.“
„Dal jsem dvakrát facku partnerce, varoval jsem ji, ať nechá těch řečí.“
„Žena mě záměrně chtěla vytočit k nějaké emoci. Tu facku jsem jí dát měl, možná by to vyřešila. Jsou situace, kdy je to na místě.“
„Jednou jsem ji povozil na kapotě auta.“
„Proč muži bijí ženy? Protože se to osvědčilo.“
Jaký postoj je vám blízký? Je možné občasnou facku akceptovat, nebo je to pro vás důvod k rozchodu? Uvítáme vaše názory v diskusi.
