KDO ZAČÍNÁ, VYHRÁVÁ – zázrak slova, zas a znova .-)

Váš manžel nebo manželka vysloví to, čeho jste se obávali: „Musíme si spolu promluvit.“

Jak se naladit na stejnou vlnu První pravidlo, které byste měli mít na paměti, pokud chcete rozhovor vést vaším směrem, zní: V každém případě to musíte být vy, kdo rozhovor zahájí. Nikdy nepřenechávejte začátek druhému. Na začátku je ještě všechno otevřeno. Ten, kdo se tady chopí aktivity, určí i celkový směr, kterým se bude rozhovor dále ubírat. Stanou se hlavním tématem rozhovoru vaše požadavky, nebo požadavky vašeho partnera Využijte šance a buďte první. I tehdy, kdy iniciativa vyšla od vašeho protějšku.

Váš manžel nebo manželka vysloví to, čeho jste se obávali: „Musíme si spolu promluvit.“ Vy odpovíte: „Vypadáš tak vážně. Počkej chvilku, dojdu pro láhev vína a pohodlně si sedneme. A potom mi řekneš, co máš na srdci.“ Nečekáte na souhlas a ihned zmizíte v kuchyni, kde si rozmyslíte nějakou dobrou navazující otázku. Pokud váš partner chce přijít s něčím opravdu závažným (že vás chce opustit, že vás podvedl, že zvažuje, jestli byste se neměli na čas rozejít), dosáhnete tímto způsobem alespoň toho, že bude brát v úvahu i vaše zájmy a pocity. A že se věcně a slušně dohodnete na tom, jak by to mělo probíhat dále. Ale pravděpodobně se bude jednat jen o nový nábytek nebo příští dovolenou. V tomto případě svým úvodem změníte atmosféru. Původně měl váš partner možná jasný požadavek: „Příští srpen chci jet bezpodmínečně na Island! Ale nyní se opatrně zeptá: „Co bys řekl/a tomu, že bychom příští rok v srpnu jeli na Island?“

Diplomatické zahájení rozhovoru

Skládá se ze tří krátkých vět (nebo větných částí). Ke každému kroku zde uvedu tři příklady:

1. Stručné tvrzení nebo otázka k výchozí situaci. Obsahuje „vy…“ nebo „ty…“:
a) „Určitě si ještě vzpomínáš na nevyřešený problém nočních služeb…“
b) „Mohl bych si s tebou teď promluvit o dovolené?“
c) „Máme tu spolu schůzku.“

2. Krátké ujištění, že náš partner akceptuje výchozí situaci. (Můžeme je vynechat, pokud partner bez váhání přijme naše téma a začne o něm hovořit):
a) „…nemám pravdu?“
b) „Co si o tom myslíš?“
c) „Měl byste na mě půl hodiny času?“

3. Vstupní otázka, která udává téma, styl a směr rozhovoru:
a) „Můžu se tě zeptat, jestli jsi mezitím přišel na nějaké řešení?“
b) „Chtěl bys jet raději do hor, nebo k moři?“
c) „Máme novou nabídku, o níž bych vás rád informoval.“

Mějte prosím na paměti, že jde pouze o začátek rozhovoru. Nabízíte téma – nikoliv řešení. S vaším návrhem tématu bude partner souhlasit, pokud se ho obsahově také dotýká. Jistě ho také zajímá, jak to dopadne s vaší příští společnou dovolenou. Pokud ale rovnou navrhnete řešení: „Rád bych jel do Andalusie, souhlasíš?“, pravděpodobně se setkáte s odporem: „Ve Španělsku jsme byli už tolikrát… ale četla jsem zajímavý článek o Cornwallu…“

Samozřejmě se může stát, že partner okamžitě přijme váš první návrh. Pak máte štěstí! V takovém případě své diplomatické schopnosti nepotřebujete. Ale buďme realističtí, to se stává spíše zřídka.

Ukázka z knihy Umění diplomatického jednání, nakladatelství Portál Odkaz na knihu a redakci

foto:internet

3.6.2005 12:00| autor: Patrik Kubas

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist