Těhotenství: Deník těhulky Mony Stern – část druhá

Deník těhotné Mony Stern pokračuje!

Konec prvního trimestru

Pondělí: Mail kamarádkám z New Yorku

Čao holky moje zlatý!
Mám pro vás jednu zásadní novinu: Kristián mě zbouchnul. V břiše mám teď asi nějakého kosmonauta, protože je mi pořád blbě, často blinkám. Určitě byste na mě ale byly pyšné, protože ve zvracení jsem už fakt dobrá. Například na Silvestra se to stalo asi 15 krát. To byl můj rekord.
Komentář táty Kristiána: Podle mě je zvracení celkem fajn, kolikrát se člověku uleví víc, než kdyby běhal po parku ve jménu zdraví a pokroku. Já na Silvestra také zvracel a to nejsem těhotný ani trochu.
Od té doby jsem se zařekla, že ze mě hned tak něco do záchodu nevypadne, mám na mysli samozřejmě horem. Jinak jsem šťastná jak stádo blech, budoucí tatínek samozřejmě taky. Na rukou mě sice nenosí, ale od Ježíška dostal foťák s kamerou, takže mě pořád natáčí. Chlapi si zkrátka se svými city a pocity neví rady, takže svou radost ventilují skrz technické vymoženosti.
Komentář táty Kristiána: Určitě půjdu k porodu, všechno natočím a hodím to na youtube. Tady rozhodně nejde ani tak o city a pocity, jako spíš o to, aby nedošly baterky.
Všichni kolem mě jsou z mého těhotenství dojatí, také moje gynekoložka, aby taky ne, vždyť ta si už, chudák, myslela, že se mi baby boom navždycky vyhnul. Říká, že my starší prvorodičky jsme legrační. Okomentovala tak mou reakci na první ultrazvuk, když jsem se ji snažila dotlačit k tomu, že na monitoru vidím dva až tři flíčky, takže mám v břiše přinejmenším dvojčata. Dál mi sdělila, že moje děloha spořádaně roste, a doporučila, ať se připravím jen na jedno mimino. První fotku z ultrazvuku nosím na srdci spolu s těhotenskou průkazkou růžové barvy.
Komentář táty Kristiána: Jakmile žena otěhotní, změní se jí slovník.
Úplně nejvíc jsem samozřejmě dojatá já, což je docela průšvih. Doufám, že to se mnou všichni nějakou dobu ještě vydrží. Jsem teď ještě na začátku, ve třetím měsíci. Když jsem se dozvěděla, že mám děcko v břiše, skákala jsem radostí, ale pořád jsem si ten svůj jiný stav úplně nepřipouštěla. Moje okolí si ovšem mých zásadních výkyvů nálad všimlo hned. Nejvíc to slízl Kristián, který mi ale slíbil, že v dobrém i zlém, tak co.
Komentář táty Kristiána: Všechno zlý je pro něco dobrý.
Jsem lítostivá, všechno si beru osobně, vzteklá a zoufalá, vyčítavá a hysterická a pak zase líbezná, taky zmatená, najednou si zásadně rozumím s vlastní mamkou, jím zase jogurty a na slova těhulka a mimísek reaguju jako býk v aréně na červenou. Řadím je do stejné kategorie slov jako jsou například čauky a ahojky. Fujtajbl, zas mě to úplně rozohnilo, snad nepůjdu zvracet. Už dobrý. Jak můžu, tak prosím budoucí matky, aby, proboha, omezily ty pitomé patvary…
Komentář táty Kristiána: Zlý sen prvorodiček: Pohádka o Těhulce a sedmi trpaslících.
S Kristiánem jsme se byli taky podívat v pražských porodnicích. Hned v první, při velice přátelské a uvolněné debatě s porodními asistentkami, se můj manžel zeptal, jakou mají úmrtnost rodiček. Nejdřív jsme se dočkali vyhýbavých odpovědí a pak i ošklivých pohledů porodních asistentek. Rodit budu jinde, asi u Apolináře, mají tam totiž na novorozence nákupní vozíky, což mi připadá cool, trošku jako z filmu od Quentina Tarantina, kterého žeru. Kdyby nechtěl být u mého porodu Kristián, mohl by ho nahradit jedině Tarantino!
Komentář táty Kristiána: Když jsem se optal na úmrtnost, asistentka se lekla tak, až to vypadalo, že zhorší průměr. Pana Tarantina neznám, doufám, že ho jednoho dne nenačapám ve skříni.
Holky, mějte se hezky. Myslím na vás a vy myslete na mě a na můj vosí pas, který se pomalu, ale jistě ztrácí! Vaše Mona.
(pokračování příště)
10.2.2009 12:00| autor: Mona Stern

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist