Neslyšitelná řeč barev
Barvy mají svou psychologii a svou řeč. A mluví k nám.
Podle toho, jakou barvu má člověk rád a jakou nosí třeba na oblečení, můžete z části poznat i to, jaký je. Mou oblíbenou je červená.
Červená: tuto barvu mají rádi aktivní, sebevědomí lidé, kteří mají bohatou fantazii a hodně pracují. Je to dáno tím, že právě červená značí otevřenost mysli, hodně životní síly, aktivní přístup k lidem i práci. Za zmínku stojí, že různé kultury většinou udávají jako první barvu právě červenou. Jejími symboly jsou krev a oheň.
Zelená: to je barva dvou tváří. Mají ji rádi lidé, kteří uznávají za všech okolností své rozhodnutí. Nejsou to ovšem tvrdohlaví sobci, byť své okolí rádi ovládají. Ale o své blízké také rádi a dobře pečující. Tito lidé chtějí uznání. Dokáží být proto tvrdí, neústupní. Na své blízké ovšem nezapomínají. Zelená symbolizuje naději, život, mládí.
Modrá: dalo by se říci, že tato barva je opakem červené. Patří totiž spíše uzavřeným lidem. Nebo lépe řečeno těm, kteří jsou citliví, žijí bohatým vnitřním životem, chtějí věrnost, oddanost a lásku navždy! Ale pozor, k modré někdy inklinují také ti, kteří se potřebují odreagovat. Modrá značí vodu, vzduch a nebe.
Černá: ten, kdo se halí do černé, je zklamaný sám sebou, svým životem, svým osudem. Značí tak odpor a vážný problém se sebou samým. Na černé není nic optimistického, je to chladná, tmavá barva noci, smutku a smrti.
