Koupel je dávný rituál

V současnosti je sprchování nebo koupel ve vaně denní rutinou. Kdysi mělo ale zcela opačný význam. Ve starém Řecku se studené, osvěžující koupele dokonce doplňovaly gymnastikou. V Římě pak byly chápány jako oživovací a povzbuzující prostředek. Koupele navíc měly společenský význam a byly společné. Z toho důvodu zažilo mocný rozmach lazebnictví, stavěly se lázně.

Dnes je takové pojetí koupele to tam. Ovšem jisté společné rysy má koupel dodnes. Působí příznivě na nervovou soustavu – jen si vzpomeňte jak příjemné je ležet ve vaně plné vody, vypnout, na nic nemysle a jen odpočívat. – dále povzbuzuje krevní oběh či látkovou výměnu.

Na tomto blahodárném vlivu na organismus je postavena i koupelová lázeňská léčba. Ta ovlivňuje funkce vnitřních orgánů, mírní bolesti, uvolňuje svalstvo. Toto je ještě posíleno pohybem na čerstvém vzduchu, sportem nebo racionální stravou. Také lidé s kožními nemocemi mohou najít recept na svou svízel v bylinkových koupelích (fytobalneoterapie).

Aby koupel byla co nejvíce účinná, dodržujte následující pravidla:

• Koupejte se večer, cca 1 hodinu po jídle.

• Zpříjemněte si koupel svíčkami, které zapálíte vedle vany. Nejen, že navodíte příjemné aroma, ale také se vyhnete možných alergiím na vonné látky a rostlinné výtažky v mycích přípravcích.

• Koupel by měla mít okolo 37 stupňů. Nikoliv horká, kouřící lázeň.

• Koupejte se maximálně 10 minut. Po této době totiž kožní buňky začínají propouštět vodu ven z kůže a ta se dehydratuje a vysušuje.

• Používejte pevná nebo tekutá mýdla s ohledem na typ pokožky.

• Do tří minut po koupeli se natřete tělovým mlékem.

Informace k článku byly čerpány z knihy „Péče o pleť a vlasy“ vydavatelství Grada