Jste to, co jíte: Matka s dcerou a jejich dům hrůzy

Kila dolů, bordel pryč!

Tak by se dal stručně charakterizovat hlavní úkol výživových poradců. Čekala na ně totiž Romana, která ve svých dvaceti letech a výšce 172 cm váží 118 kilogramů a Simona, která ve svých jednačtyřiceti letech a při výšce 168 cm váží 104 kilogramů. Ale nejen hubnutí bylo náplní tohoto dílu. Obě ženy, pro mě ze zcela nepochopitelných důvodů, žily v neskutečném chlívku. Ač obě svorně tvrdily, že se nastěhovaly před týdnem, bordel, který byl všude kolem, byl až neuvěřitelný. Nikdo by mě nedonutil bydlet celý týden v bytě plném odpadků, špinavých hadrů, se skříňkou, která ukrývala kromě hromady odpadků také zapomenutý pekáč s žebírkem, které možná pamatovalo třicetiletou válku, se syrovou rybou povalující se volně na zemi vedle psího pelechu a hromady hadrů. Nikdo by mě nedonutil spát celý týden v ložnici (no, to asi nebude úplně přesný název pro místo, kde obě ženy spaly) vedle plechové roury, uprostřed postele, do které bych se štítila lehnout. A lednice? Div, že dámy neskončily v nemocnici se žaludečními problémy. Poklady, které skýtala, by mohly bez problémů fungovat jako biologické zbraně. Zkrátka, byt adeptek na hubnutí byl v katastrofálním hygienickém stavu a oba výživoví poradci se rozhodli udělat něco i s tím.

A tak milé dámy čekal, kromě tradičního stolu hrůzy a stolu zdravého životního stylu, také kyblík napěchovaný čisticími prostředky, hadry a kartáči a koště k tomu navrch. Ač se to dámám v první chvíli nelíbilo, naštěstí obě pochopily hrůzu, v níž žijí a pustily se s vervou do úklidu. Petr Havlíček, jindy rezervovaný a pohodový muž byl z bytu, který navštívil v takovém šoku, že se neplánovaně vydal po týdnu zkontrolovat, jestli už se něco změnilo.

Simona i Romana chytly naštěstí svou příležitost za pačesy. Jídelníček se snažily v rámci finančních možností držet, jak nejlépe to dokázaly a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Za tři měsíce se oběma podařilo díky pravidelným tréninkům a správné životosprávě zhubnout a shodit několik centimetrů z obvodu pasu i boků.

Za zmínku stojí také proměna obou aktérek, která se u Romany povedla, podle mého, na jedničku s hvězdičkou. U Simony mi trošku vadilo, že se z ní stylistky snažily udělat druhou Romanu. Myslím, že každá z nich je jiná a to nejen věkem, ale i povahou a životními postoji a tak není potřeba z nich dělat dvojčata. Ale suma sumárum, proměna byla úžasná. Stejně tak i samotný závěr pořadu, ve kterém Romana i Simona přiznaly, že díky pořadu se mohly odrazit ode dna a začít znovu žít. A i kdyby jim mělo účinkování v něm přinést jen životní pohodu a štěstí, pak je to ohromná výhra. Nemyslíte?

Musím říct, že tento díl byl pro mě hromadou fascinujících zážitků:

Fascinace první: neskutečný bordel, který mi vážně nedal spát! Včetně lednice plné prošlých, shnilých potravin a jídel, u nichž by ani největší fantasta nedokázal určit, čím byla původně.
Fascinace druhá: zkušební jídelníček Simony, která vydržela celý den o pěti nebo šesti rohlících a třech jablkách!
Fascinace třetí: Romany neochvějná víra v to, že až zhubne, bude vypadat jako Barbie. 🙂
Fascinace čtvrtá: Dokonalá proměna Popelek v dobře vypadající, upravené ženy.
Fascinace pátá: Schopnost obou žen změnit svůj život od základu.