Glykemický index: Mýty a nejasnosti

Glykemický index: Mýty a nejasnosti

1 fotografií

Víme, že nezáleží jen na tom, co a v jaké energetické hodnotě sníme či vypijeme, ale spíše na tom, co se v našem organismu bude odehrávat za dvě nebo tři hodiny po jídle. Po snědení potravin s vysokým glykemickým indexem dostaneme velmi brzy hlad nebo chuť na sladké, případně obojí. Spasí nás tedy potraviny s nízkým glykemickým indexem? Můžou, ale nemusí.

Výzkum v oblasti glykemického indexu nepřešlapuje na místě, databáze potravin s naměřeným glykemickým indexem se rozrůstají, ale praxe ukazuje, že mezi lidmi koluje celá řada mýtů a nejasností.

Proč se nedá glykemický index spočítat nebo odvodit?

Glykemický index potravin se musí změřit, protože jen z pouhého množství sacharidů nezjistíme nic o tom, jak bude vypadat naše hladina cukru v krvi poté, co potravinu sníme. Zdraví dobrovolníci si nechají změřit reakci na glukózu, pak na testovanou potravinu a z poměru těchto čísel teprve získáme glykemický index. Dobrovolníků musí být minimálně šest, často bývá i více, aby se zprůměrováním hodnot získal co nejlepší výsledek.

Bramborový mýtus

Občas probleskne názor, že je lepší nejíst brambory, protože mají vysoký glykemický index a že je lepší je nahradit těstovinami. Brambory se ocitly na blacklistu proto, že nejvíce informací o glykemickém indexu pochází z Austrálie nebo Kanady, kde si lidé pod pojmem brambory představují bramborové hranolky. A ty mají, stejně jako brambory pečené v troubě, glykemický index vysoký. Pokud však brambory uvaříme (nejlépe ve slupce), bude jejich glykemický index srovnatelný s těstovinami (nerozvařenými). Úplně nejnižší index mají brambory salátového typu (lojovité) a nejlépe jejich rané formy. Oproti salátovým bramborám mají přílohové druhy glykemický index vyšší, nejvyšší mají brambory určené na kaší (škrobovité).

Tip:

Úplně nejnižší glykemický bude mít salát z lojovitých raných brambor uvařených ve slupce a následně zchlazených (pokud hubneme, nepřipravíme samozřejmě salát s majonézou, ale se zeleninou a jogurtem či trochou olivového oleje).

Nejasnosti kolem celozrnného pečiva

Celozrnné pečivo je doporučováno nejen pro vyšší obsah vlákniny, vitaminů a minerálních látek, ale i kvůli nižšímu glykemickému indexu. Platí, že chléb nebo pečivo z žitné mouky má nižší index než pečivo z mouky pšeničné. Většinou se ale obě mouky míchají a pak záleží na tom, kolik má ten který druh pečiva žitné mouky – čím více, tím lépe. Ale žitná mouka je dražší a výrobci s ní většinou šetří. Různých druhů pečiva je na trhu nepřeberné množství a je téměř nemožné dát nějaký přesný návod k výběru. Vzhledem ke GI jsou problematické takzvané vícezrnné druhy pečiva, protože vůbec nemusí být celozrnné. Naopak celozrnné pečivo musí mít minimálně 80 % své hmotnosti tvořeno celozrnnou moukou.

Tip:

Nejnižší glykemický index bude mít kváskový žitný chléb, který lze koupit v některých specializovaných pekárnách nebo ho upéci v domácí pekárně či v troubě. Doma můžete do chleba přidat ještě ovesné vločky, drcené lněné semínko, ořechy nebo vlákninu psyllium.

Mýtus samospasitelnosti glykemického indexu

Z některých publikací, jichž se v poslední době vyrojilo nespočet, můžeme snadno nabýt dojmu, že aplikace teorie nižšího GI vyřeší sama o sobě problém nadváhy či obezity. Do jisté míry nám správný výběr sacharidových potravin pomůže a učiní naší dietu zdravější a příjemnější. Ovšem musíme vědět, že pro nejlepší efekt je potřeba kombinovat sacharidové potraviny s těmi, které mají vyšší podíl bílkovin tak, aby glykemická výslednice po jídle byla minimální a pocit sytosti ještě o něco delší. A že k večeři bychom neměli jíst pečivo ani přílohy, i kdyby měly glykemický index velmi nízký.

MUDr. Václava Kunová

Zdroj: rozumnehubnuti.cz