Xindl X – Já jsem Xindl pořád!

Přečetla jsem si o vás, že jste hudebník, autor scénářů, zpěvák, co je vaše srdcovka a co vám dává největší svobodu vyjádření?
Ze začátku jsem zkoušel tyhle věci dělat paralelně, což jsem pak zjistil, že úplně nejde. Spolupodílel jsem se na scénáři českého sitcomu Comeback, kde se samozřejmě musí respektovat určitá pravidla, mluví vám do tvorby producent a celý tým lidí,  zatímco v hudbě mám absolutní svobodu. Proto je pro mne muzika na prvním místě, i když to, že dělám ostatní věci mě obohacuje. Stejně to bylo i v případě divadelní hry, kterou jsem si spíš psal do šuplíku. Jednou jsem začal psát dialog mezi dvěma lidmi a říkal jsem si, že z toho možná bude film. Když už jsem měl asi čtyřicet stránek a jen čtyři postavy v jednom bytě, tak mi to přišlo vhodnější pro divadlo. Říkal jsem si, že netuším, jak svou hru do divadla dostat, ale i přesto si ji napíšu do šuplíku. Díky tomu jsem si hru udělal úplně podle svého a paradoxně vznikla věc, která se hraje ve Švandově divadle už tři roky a je stále vyprodáno.

Jak tvoříte své písničky? Musíte mít svůj prostor, své oblíbené pití, nebo k vám přichází inspirace, i když se to třeba nehodí?
To se mi občas stává, že mě napadne třeba jedna věta, kterou potom rozpracuji. Napíšu si do telefonu jeden slogan, větičku, když jsem třeba někde na cestě, a pak ho v klidu rozpracuji. V současné době na textech pracuji v noci, když děti spí. I když si umím v sobě vytvořit zónu klidu na textování i za běžného provozu rodiny, na to, abych mohl vzít kytaru a texty zhudebňovat, potřebuji opravdu tiché místo.

Co vzniká dříve – texty nebo hudba?
U písní, co píšu pro sebe, většinou vznikají nejdřív texty, protože nemám rád, když mě při textování něco svazuje. A pokud máte hotovou muziku a musíte se do ní texty trefovat, zachovat jejich vtip a nápad, tak je to svazující. Tím, že si dělám jak texty, tak muziku, tak si v tvorbě můžu vyjít naproti. Pokud ale píšu pro jiné zpěváky, tam píšu většinou texty na hotovou hudbu nebo hudbu na hotové texty.

Vaše texty jsou téměř protestsongy – opravdu je to váš názor, nebo spíše chcete provokovat k zamyšlení a debatě?
Samozřejmě, že do písní vkládám svoje názory. Ale většinou ne tak, že bych ten názor přímo říkal. To by potom nebyl protestsong, ale agitka. Většinou když chci něco  kritizovat, vytvořím postavu, která to něco reprezentuje. A ta postava to něco tak vehementně chválí, až mezi řádky proleze kritika.
Z takových protestsongů by měla být složená celá nova deska Čecháček made. Měla by být textově ostřejší než její předchůdkyně a dost textů se zaměří i na naši současnou politickou situaci. Nedávno jsem si totiž říkal, jestli jsem na poslední desce Láska moc nevyměkl 🙂

Jste dva v jednom? Dovolíte si víc jako Xindl než jako Ládek?
Ze začátku to tak bylo. Xindla jsem vytvořil jako negativní postavu, která si může dovolit říct z podia cokoli. Ale postupně se ty hranice stíraly, až jsem zjistil, že jsem Xindlem pořád 🙂

Můžete se charakterizovat ve třech slovech?
Ani nevím, proč bych to dělal. 🙂 Charakterizovat sebe je vždycky strašně těžké, je samozřejmě jednodušší vyjádřit svůj názor na okolí než na sebe. Takže s tímhle vám nepomůžu, to byste se musela zeptat někoho jiného.

Váš poslední klip Barbína se strefuje do žen, které podstupují plastické operace a snaží se vypadat podle posledních trendů i za cenu bolesti. Proč si myslíte, že ženy ztrácejí sebevědomí a snaží se přiblížit ženám z obálek? Kdo za to může?
Za tohle si můžeme vlastně sami, že to dovolíme mediím. Ono to není jen v časopisech, kdy ani modelky nevypadají v reálu tak, jak na fotkách. Stejný případ je i u filmu a v televizi. Ženy se tam snaží vypadat na kameru dobře, což znamená, že jsou téměř na hranici anorexie. Muži pak mají pocit, že takhle má žena vypadat, a vyžadují to. Ve společnosti by totiž přišli o určitý status. Proč by neměli mít vedle sebe třeba to, co má George Clooney nebo Johny Depp? Kult toho, jak člověk vypadá, se teď dost přeceňuje. A ženy mají pak pocit, že pokud nebudou vypadat určitým způsobem, nikdo si o ně neopře ani kolo, a že pokud tak vypadat budou, otevře jim to všude dveře.

Na Youtube se objevil pod klipem komentář, že dívka nápadně připomíná Olgu Lounovou? Byl to záměr, nebo je podobnost čistě náhodná?

Ke klipu jsem spolu s výtvarníkem Ondrou Pfeifferem vymyslel scénář, ale podobu už dělal on. Tak se musíte zeptat jeho, jestli to byla náhoda, nebo se tím chtěl do mě trošku strefit 🙂

Jaké ženy se vám líbí?
Pro mě je zásadní, aby měla žena nějaké osobní kouzlo, šmrnc a aby se nesnažila být někým jiným.

Co byste u ženy nikdy netoleroval?
Ve vztahu bych asi netoleroval nevěru a nikdy bych netoleroval lhaní, protože vztah, kde se naruší důvěra, může fungovat jen těžko. Ale obecně právě ve vztazích platí nikdy neříkej nikdy. A co se týká charakterových vlastností, jaké by žena měla či neměla mít, tak to neřeším. Protože mám doma skvělou ženu a žádnou jinou si hledat nehodlám. A je jasné, že kdyby nebyla skvělá a dokonalá, tak bych si jí nevybral…:-)

Co od vás může žena čekat?
Chtěl jsem říct, že to si musí žena zjistit sama, ale to vlastně už nezjistí, protože mám tu dokonalou manželku. A pokud se ptáte na to, jestli jsem romantickej, tak já myslím, že z mých písníček je to určitě znát.

Kdybyste nedělal to co děláte, čím byste chtěl být?
Jako kluk jsem chtěl bych hercem. Po tom, co jsem se s touhle profesí potkal víc zblízka, tak zpětně nechápu, jak jsem to mohl chtít. Mám totiž trošku problém s autoritama a chci být za každou cenu sám sebou, zatímco v herectví je naopak potřeba absolutní pokora a ochota stát se někým jiným.

Plánujete zajímavé spolupráce, projekty? Na co se mohou fanoušci těšit?
Určitě se můžou těšit na naše nové cédéčko Čecháček Made.  Měla by být návratem od popu zpátky k písničkářství. Textově deska kritizuje různé formy čecháčkovství a bude více akustická. Chtěl jsem její podobu přiblížit tomu, jak zníme s kapelou na koncertech. Takže tentokrát bez samplů a synťáků, ale zato s akustickými nástroji a s vervou. Je na ní i jedna spolupráce s nadějnou slovenskou zpěvačkou Mirkou Miškechovou, která se podílela také na textu té písně. A je o neporozumění mezi muži a ženami a Čechy a Slováky. Ještě než deska vyjde, chtěl bych objet Čechy, Moravu a Slovensko sám s kytarou a zahrát ty písně v podobě, v jaké vznikly. A na podzim nás čeká pět velkých koncertů s kapelou a křest desky.

Je nějaký sen nebo meta, co byste si chtěl splnit?
Tak samozřejmě setkání s mimozemskou civilizací…ale to nevím, zda se mi splní. A jinak…asi si postupně plnit dílčí sny a cíle a nezapomínat si tu cestu užívat. Občas se totiž může stát, že se za něčím ženete a než to konečně dokážete, tak se smysl toho, proč jste to chtěli, úplně vytratí….

Ondřej/Xindl se už musel také vytratit za povinnostmi, a tak jsme se rozloučili.

Pokud chcete mít aktuální informace o vystoupeních a koncertech, tak zde jsou stránky www.xindlx.cz a tady je oficiální facebook. Data koncertů najdete tady: koncerty

Já jsem barbína, co se barví na blond…..hmmm tak tohle už dneska asi z hlavy nedostanu 🙂 Pusťte si to taky….

Foto:DALIBOR KONOPÁČ