Roman Tomeš: Snažím se žít přítomností!

Poslední dobou se dočítám více o tvém osobním životě, než o tom pracovním, jakto?
To mě ani moc nepřekvapuje. Lidi spíš zajímá, kdo s kým chodí, jak se obléká, jaké má problémy v soukromém životě apod., místo toho, aby svoji pozornost zaměřili na podstatnější věci. A tím nemyslím zrovna na můj umělecký život. Všeobecně to tak v dnešní době funguje. A dokud to tak zůstane, budou se psát takové články v hojné míře. Na druhou stranu se není čemu divit, že lidi podléhají bulvárnímu trendu, protože první věc, která na vás vybafne, když si otevřete internet, je bulvár. A to i ten, kdo tam šel třeba jen na mail, se podívá, co se kde šustlo. Lidi jsou tak zkrátka naučení. I já se občas podívám, lhal bych, kdybych řekl, že ne (smích).

Začněme od začátku. Váš vztah s Míšou Doubravovou nebyl zpočátku tak jednoduchý. Oba dva jste byli zadaní…
Nebylo to jednoduché, ale to není v žádném vztahu, když končí. Jsem rád, že jsme si to oba vyřešili a do nového vztahu vstoupili s čistým štítem.

Vaše láska je jako příběh z červené knihovny. Věříš, že tak i skončí?
To jak dopadne, nikdo nemůže vědět. Snažím se žít přítomností a náš společný vztah si užívám. Fandím mu… Myslím, že máme potenciál na to, aby to bylo stále krásné.

Dočetla jsem se, že spolu plánujete hypotéku a děti? Co je na tom pravdy?
(Smích) No, teď to přesně popírá moji předešlou odpověď, že se snažím žít přítomností. Na děti je určitě ještě hodně času, o nich ani zatím nemluvíme. Společné bydlení ale řešíme a rádi bychom si časem pořídili domeček. Nevíme ale ještě kdy. Momentálně máme pozemek, na kterém se dá stavět a až uzraje doba, tak začneme i se stavbou.

Vy nejen že spolu bydlíte, ale i hrajete. Vlastně zkoušení v divadle vám bylo osudné. Vzpomeneš si, kdy sis poprvé Míši všiml?
Úplně poprvé to bylo v televizi během muzikálové soutěže „Robin Hood – cesta ke slávě“. Tam si jí nešlo nevšimnout. Naše první setkání ale proběhlo během korepetice muzikálu Osmý světadíl v divadle Kalich. Do dneška ji vidím stát u piána v barevné sukni. To jsem ale vůbec netušil, že z nás bude pár (smích).

Pojďme se bavit také o tvé práci. Ty momentalně účinkuješ v divadle Kalich ve třech muzikálech. Ty jsi tento obor také vystudoval. Jak vzpomínáš na studijní léta?
Loni jsem se studiem skončil, resp. jsem absolvoval a teď si užívám postudijního volna. Moc jsem se toho během studia na Konzervatoři Jaroslava Ježka naučil a nikdy nezapomenu všem kantorům, kteří mě vedli, jejich péči a úsilí, které do mě museli vložit. Byly to nejkrásnější léta mého života, potkal jsem spoustu přátel, začal se profesionálně věnovat divadlu. Zkrátka chci říct, že studium takového oboru se rozhodně vyplatí a vzpomínám na to jen v dobrém.

Dovedeš si představit, že herectvím se budeš živit dalších 40 let?
Já si to představit dovedu, nevím ale jak diváci (smích).

Mohou tě naše čtenářky vidět ještě jinde než jen v divadle Kalich?
Občas hostuji v divadle Hybernia. Momentálně se tam ve spolupráci s Konzervatoří Jaroslava Ježka připravuje muzikál Sněhurka a sedm závodníků.

Účinkuješ v seriálu Doktoři z Počátků. Koho tam hraješ?
Ztvárňuji tam postavu Pavla, což je bývalý „perníkář“, který je v doléčovacím středisku. Je to krásná role, kterou si moc užívám. Myslím, že toho máme hodně společného. Tím nemyslím návyk na drogách, ale určitý pohled na některé věci. Takže jsem k té postavě hodně přilnul.

Ve svém volnu i skládáš hudbu. Chystáš vydat desku?
Když je čas, tak se rád zavřu v ložnici a skládám. Je to ideální příležitost, jak se vypsat ze svých pocitů. Připravuji desku, na které průběžně pracuji už několik let. Nechci nic uspěchat. Pokud vše klapne, tak by deska do Vánoc měla být hotová. Zatím mám v ruce pár singlů. Mimo to píšeme s kamarádem i filmovou hudbu.

O čem nejradeji zpíváš?
O pocitech, které mám. A ty jsou vždy různé.

Čím si chtěl být jako malý?
To se často měnilo. Jednou fotbalista, podruhé kameraman, žurnalista, ufolog, tajný agent…

Co tě v životě poslední dobou pozitivně zaskočilo?
Teď to bude znít možná pro někoho podivně, ale nejvíc mě asi jako dospívajícího člověka pozitivně zaskočilo, jakou moc má síla myšlenky a láska.

Jak se vidíš za 5 let?
Tam, kde jsem teď. Možná o pár profesních krůčků dále. Moudřejši, avšak stále šťastný.

Foto zdroj: profimedia.cz