Jana Fabiánová míří do Hollywoodu

K myšlence odstěhovat se do Spojených států ji nepřivedly ambice, ale americký přítel Michael, kterého poznala v Praze. Počátkem roku za ním odletěla do Utahu a cestovala po Státech, přičemž se setkala s vlivnými osobnostmi ze světa filmu. Následovala nabídka zahrát si v připravovaném dramatu, jenž se natáčí už teď v červnu. „Zahraju si manželku hlavního hrdiny, kterého ztvární stoupající hvězda David Koechner. K tomuto filmu píšu také filmovou hudbu s fantastickým filmovým skladatelem a jazzovým trumpetistou Sean Schafer Hennessym,“ pochlubila se Jana na svých internetových stránkách. Kromě toho by prý měla spolupracovat na hudbě k připravovanému animovanému snímku Barbar Conan.

Ačkoli si pronajala garsonku v Los Angeles a ke svému příteli to bude mít hodinu a půl cesty letadlem, je to přeci jen menší vzdálenost, než kdyby za sebou měli létat přes celý svět. „Beru si s sebou i svého pejska,“ přiznala Jana. Jak je vidět, loučí se s českými kraji na dlouhou dobu.

S maminkou Naďou Urbánkovou (72) se Jana rozloučila duetem Naděje Má Křídla, který spolu před měsícem zazpívaly na velkém koncertě Růžové Brýle Nadi Urbánkové v divadle Hybernia. Tam se také Urbánková představila veřejnosti po roce nošení paruk opět s vlastními vlasy, o které přišla během chemoterapie. „Pořídila jsem si růžové brýle. Jednak takhle chci vidět život a pak mi poprvé v životě napsal písničku Michal David, a ta se právě jmenuje Růžové brýle,“ vysvětlila pěvecká legenda. Překonaná rakovina prsu je skutečně silným důvodem k optimismu. Urbánková je opět plná energie a určitě se brzy podívá za dcerou do Hollywoodu.

Pětinásobná Zlatá slavice prožila nelehký život. Po nepříliš šťastném dětství, kdy ji znásilnil vlastní otec, po třech nevydařených manželstvích a prodělané rakovině nyní může doufat, že její dceru čeká růžovější budoucnost. Janě zatím osud přeje na všech frontách. Odrazovým můstkem byl pro ni rok 2003, kdy zvítězila v pěvecké soutěži Rozjezdy pro hvězdy a vydala debutové album Zamilovaná Ničitelka.

Od hudebních experimentů, v nichž míchala pop s klubovou elektronikou, přešla k jazzu, který se stal její parketou. Koketovala i s herectvím – objevila se jako korunní svědkyně v Brabcově dramatu Bolero a mihla se také v Deníku Anne Frankové, točeném v americké produkci. Nezbývá než snít, co ji asi čeká v Hollywoodu…