Alkoholismus v rodině je teror, ze kterého vám každý poradí utéci. Ale už vám nikdo neřekne kam, co s dětmi a jak pokračovat v životě. Ještě předtím, než pijana opustíte, zodpovězte si pár otázek...

Proč zrovna já?

Protože zrovna vy jste si takový život vybrala. Ano, s člověkem, který pije. A zase jen vy máte možnost se rozhodnout i jinak. „Kdo dlouho vyčkával, musí se konečně začít tlačit kupředu!“ říká Ute Ehrhardtová, autorka mnoha populárně naučných knih, jež pomáhají ženám najít vlastní cestu a sebevědomí. Na životním rozcestí doporučuje zodpovědět si následující otázky:

- Jednám z vlastního popudu, nebo tancuji, jak jiní pískají?

- Co je na tom, že můj partner je alkoholik, tak důležitého, že tomu dávám přednost před sebou samou?
- Čemu se vyhýbám a co nechci vidět?

S odpověďmi na výše uvedené otázky si ujasníte nejen svá přání, ale pomohou vám i při budoucím rozhodování. Autorka ovšem varuje před pocity viny a špatného sebevědomí. „Většina žen, pokud už jednou seberou odvahu a začnou jednat sebevědomě, hned toho litují.“

Ano, váš partner nebo muž, kterému jste slíbila u oltáře, že s ním budete v dobrém i zlém, má veliké problémy. A vy, že ho teď máte opustit a nechat napospas? Zodpovězte si znovu tyto otázky a výsledek budete znát nejlépe sama. Věřte raději svým schopnostem, ne osudu. Zda jste neudělala již pří výběru partnera chybu, se dozvíte v článku Vybíráte si špatné muže? Změňte to!

Chci, aby mé děti ztratily otce?

Odpověď je podle mnohých odborníků jednoduchá: „A mají vaše děti skutečného otce?“ To, že žijete s manželem – alkoholikem v jedné domácnosti vůbec neznamená, že tvoříte rodinu. Rodina znamená v ideálním případě matku a otce vychovávající děti podle svého nejlepšího vědomí. Ten druhý ale nemůže ve své roli rodiče absentovat věčně.

Jste tedy opravdová rodina, když se se svými ratolestmi musíte dívat na partnerovy (otcovy) podnapilé stavy, hádky či snad násilí? Tím, že zůstáváte kvůli dětem v bezvýchodném stavu, škodíte nejen sobě sama, ale necháváte i děti, aby podobné situace vnímaly jako běžné a podvědomě hledaly obdobné únikové návyky a cesty jako jejich otec v jejich budoucím partnerském vztahu.

"Teď jsem sama a už to doma nemůžu vydržet. Otec si ze mě dělá služku, věčně je opilý a každý den na nás křičí a nadává nám. Vůbec se nemůžu soustředit na učení, protože po mně stále něco chce. Nemám chvilku klidu. Už se bojím chodit domů. Mám z otce strach, a taky k němu cítím čím dál větší odpor."

"Prosila jsem maminku, ať se rozvede a někam se společně odstěhujeme. Jenže maminka má strach, že by sama všechno finančně nezvládla. Snažím se ji přesvědčit, že to spolu dokážeme, a že nám samotným bude líp. Našla jsem si brigádu, aby viděla, že jí budu pomáhat, ovšem otec mi vydělané peníze krade a kupuje si za ně alkohol."

Podobné příběhy přímo od dětí můžeme vidět na mnoha diskusních fórech zabývajícími se alkoholismem. Dívka zřejmě jen prosila o pomoc, její příběh by se však měl stát určitou formou osvěty.

Kam se dál ubírat?

Pokud již trváte na odchodu, to nejhorší máte za sebou. Ať máte jakékoli problémy – finanční, s podnájmem, hlídáním dětí či s odmítnutím okolí, už jste volné a svobodné. Všechna břímě sice leží na vašich bedrech, zároveň se však doslova stáváte pánem svého osudu. Dejte si čas na promyšlenou, jakým směrem se chcete vydat dál. Pomůžou vám odborníci, manželské poradny či psychologové. Je to jen o tom, vyšlapávat si cestičku krůček po krůčku a nedělat unáhlená rozhodnutí.

Pakliže jste si jista, že máte dát manželovi ještě poslední šanci na vyléčení, bude potřeba jeho spolupráce. To si, prosím, přečtěte znovu. Jeho spolupráce. Bez ní to není možné. Společně můžete navštívit jak manželskou poradnu, tak níže uvedené organizace:

Zdravotnictví: psychiatrická ambulance, specializované tzv. OAT poradny (pro alkoholismus a toxikomanie), ambulance psychiatrických léčeben a psychiatrických odděleních nemocnic.

Psychologické poradny: (pedagogicko-psychologické, pro rodinu apod.), ordinace soukromých psychologů.

Tzv. nízkoprahová centra a organizace: Nízkoprahová z toho důvodu, že jsou otevřená všem, můžete tam přijít „z ulice", bez doporučení a bez objednání (v Praze např. Drop-in nebo Sananim). Jsou tam většinou odborníci s neformálními zkušenostmi z denní praxe, takže vám dají rady reálně použitelné.

Alkohol a domácí násilí

Největší česká webová stránka věnovaná problematice alkoholismu www.alkoholik.cz, zveřejnil o alkoholu v souvislosti s domácím násilím tyto statistiky: „Výzkumy prováděné v České republice ukazují, že k většině případů domácího násilí dochází za situace, kdy je nejméně jeden z aktérů pod vlivem alkoholu (Nešpor a Csémy, 2005).

Možnosti nabízí i právní pomoc

Od roku 2007 existuje možnost, aby policista na dobu deseti dnů vykázal útočníka ze společných prostor. Oběť se také může obrátit na soud. Ten může vydat předběžné opatření, kterým uloží útočníkovi, aby dočasně opustil společně obývaný prostor a jeho okolí a nadále do něj nevstupoval a aby se zdržel setkávání s obětí. Předběžné opatření je účinné jeden měsíc a dá se prodloužit (zákon č. 135/2006 Sb. o ochraně proti domácímu násilí.).

Fyzické násilí není vhodná obrana proti alkoholikovi

K ochraně obětí domácího násilí lze použít i příslušné paragrafy trestního zákona. Vůči lidem, kteří problémově pijí, nemá smysl uplatňovat fyzické násilí. Fyzické násilí vztahy v rodině ještě zhorší a napadený na násilí reaguje často pocity ukřivděnosti a dalším pitím. Mnohem lepší je trvat na tom, aby se problémově pijící člen rodiny léčil.

A co vy?

Jistě, máte – li doma pijana, nemusíte číst statistiky o domácím násilí, znáte je dobře na vlastní kůži. Zřejmě také podvědomě víte, co se dá s touto situací dělat a kam byste se měla obrátit. Pokud tedy i přes to zůstáváte, musíte si vyřešit daleko důležitější problém. Problém, proč zůstáváte a proč si nedopřejete vlastní svobodu a štěstí, na které má každý právo...