Proč touží muži po výrazně mladších ženách a mladé ženy nakonec před vrstevníkem dají přednost staršímu boháči? Vše má evoluční význam.

Potvrdili to finští experti, kteří provedli rozsáhlý výzkum mezi přírodními kmeny kočovných Sámů (laponců). Staří dobře zajištění muži tohoto etnika měli více životaschopných potomků, když si vzali mladší ženy.

A mladším ženám se zase podařilo vychovat více zdravých a životaschopných dětí, když je počaly se starším dobře zajištěným mužem. Evoluční biologové to vysvětlují snadno. Starší Sámové totiž mají vyšší sociální postavení, větší stádo sobů a lepší lovecké schopnosti. Mají však také horší genetickou informaci, než mladí příslušníci etnika. Když si ale vyberou velmi plodnou zdravou mladou ženu, pak se význam jejich horšího genetického přínosu smaže. A zplodí více životaschopných potomků.

Mladé ženy by sice mohly mít děti s mladými a zdravějšími muži, jenže ti pak nejsou své potomstvo schopni zajistit tak dobře, jako starší členové kmene s lepším zázemím.

Výzkum provedl evoluční biolog, doktor Samuli Helle z University of Turku, který se podíval na záznamy Sámů na finských farnostech ze 17. až 19. století. Z analýzy dat vyšlo najevo, že nejlepší evoluční fitness měly ty páry, mezi nimiž činil věkový rozdíl v průměru 14,6 roku.

„Tito muži měli vyšší počet dětí, které se dožily dospělosti. Mladé sámské ženy byly nejplodnější a měli nejvyšší reprodukční hodnotu, zatímco starší sámští muži měli dostatek schopností potřebných k úspěšnému lovu, rybolovu a chovu sobů. A co je nejdůležitější, byli dost bohatí na to, aby zajistili své potomky a byli žádanými partnery,“ tvrdí Helle.

Přestože nejlépe se dařilo z hlediska životnosti potomků párům s velkým věkovým rozdílem, většinu sámských dvojic nedělila přílišná věková propast. Podle Helleho je to tím, že do hry vstoupily velmi silné společenské vlivy. A že se Sámové dívali na vztahy s velkým věkovým rozdílem přes prsty stejně, jak je tomu dnes v naší společnosti.